Anubis
Anubis - Ten, který jest nad horami
Anup, někdy též Anúpev, přesněji pravděpodobně Inpu, byl staroegyptský bůh, jehož jméno ve volném překladu znamená: Ten, který jest nad horami. Anubis je strážcem mrtvých, je bohem zemřelých, bohem pohřebišť a mumifikace, byl patronem balzamovačů. Jeho jméno bylo neodmyslitelně spjato s představami o posmrtném životě. Anubis je jedním z nejstarších staroegyptských bohů vůbec, nejstarší datované zmínky o něm jsou doloženy např. v Textech pyramid staré říše. Uctívání tohoto boha se šakalí hlavou trvalo až do konce starověku.
Anubis v mytologii starověkého Egypta
Podle staroegyptské mytologie se bůh Anubis narodil z nemanželského vztahu mezi Usirem a jeho sestrou Nebthet. Anubis byl kojen a vychováván bohyní Eset - Isis. Jako její věrný druh ji později ochraňoval, když pátrala po kouscích těla svého zavražděného manžela Usira, kterého zavraždil jeho bratr Sutech. S pomocí této bohyně objevil Anubis mumifikaci, díky které složil dohromady tělo Usira. Anubis vítal zemřelé a doprovázel je k soudu mrtvých. Soud byl tvořen trojicí bohů - Usir, Anubis, Thovt. Anubis, přezdívaný Pán Východu, byl mistrem mumifikačních rituálů a technik, kněží, jež mumifikace ve Starém Egyptě prováděli, si nasazovali jeho masku.
Ve staroegyptském pojetí je Anubis zobrazován jako ležící šakal či pes se špičatýma ušima. Může mít také podobu muže se psí (šakalí) hlavou. Jeho barvou je černá se zlatým lemováním. V antice byl tento bůh spojen s postavou Herma Trismegista. Jeho dalším atributem je tedy Hermova magická hůl - Caduceus, se dvěma propletenými hady.
