Cesta

Přijde doba, kdy si uvědomíš, že chodíš v kruhu. Stejné situace, stejná setkání, rozhovory o ničem, faleš, nucené úsměvy a stereotypní otázky typu: „Jak se máš? Jak jde život? A najednou pochopíš, že si celou tu dobu chodil kolem hory a teď si zralý na to, aby si vystoupil na její vrchol. Pokud se odvážíš k samotnému výstupu, začneš dělat první kroky. Dostaví se však pocit, že sebou neseš zátěž, která ti brání dosáhnout vrcholu. Jestliže si uděláš přestávku a otevřeš svůj batoh, tak v něm uvidíš spoustu nepotřebného harampádí. Vysypeš ho a vidíš, že jsou to tvé Pochybnosti. Zahodíš je dolů a pokračuješ v cestě. Cítíš se o něco lehčí, ale s každým dalším krokem znovu pociťuješ tíhu. 

Otevřeš tedy batoh a tam - Hněv, Zášť, Strach, Špatné návyky. Všechno zahodíš a pocítíš nádhernou lehkost. Jakmile však pokračuješ dál, uvědomíš si, že jsi sám, a že tam dole tomu tak nebylo. Tam byl hluk, zábava, přátelé a hodně lidí stejných jako ty. Ty však pochopíš, že všechna ta zábava je jen iluze, maska s falešným úsměvem, která zakrývá smutný obličej. Rozhodl ses, že je konec, že není cesty zpět. Je jen cesta dopředu - k vrcholu. Pohlédneš tedy vzhůru a najednou vidíš nejen hranici samotného horizontu, ale i novou nádhernou krajinu, kterou si před tím nevnímal a nedokázal sis ani představit, že vůbec existuje. A tak jdeš dál a zakrátko potkáš člověka, který je o něco výše, ale jde stejným směrem jako ty. Přivítá tě s úsměvem a nabídne pomocnou ruku. Ty však zjišťuješ, že mu ruku podat nemůžeš. Otevřeš tedy batoh, vyndáš z něho Pýchu a hodíš ji dolů. Ta se rozbije o skály a rozletí na tisíce kousků. Najednou to jde, už mu ruku podat můžeš, už nejsi sám. Tento nový společník ti prozradí, co ještě můžeš z batohu vyhodit a jaké užitečné dovednosti, potřebné k cestě na vrchol, můžeš získat.

Konečně jsi přesvědčen o tom, že smyslem života není chození v kruhu a každodenní šedivá rutina, ale pohyb, rozvoj a znalosti.

Zasvěť svůj život Lásce. Nepromarni ho na nesmyslné věci. Nemáš moc času a ani tolik energie. Tento nepatrný život s jeho malým zdrojem energie je prostě hloupé vyplýtvat na hněv, smutek, nenávist či žárlivost.