Zazen
Meditace jako ozdravný proces těla i ducha, aktuální a stále živý odkaz buddhismu do dnešní doby - součást ájurvédy, života v rovnováze
Díky Buddhovi, který objevil, že jedině meditace je cesta k vysvobození z lidského utrpení, máme i my dnes po skoro více než 2 a půl tisíci letech, účinný nástroj, který může nejen „zkvalitnit“ náš život ale i skrze nás pozitivně působit na všechny, s kterými přijdeme do styku. Buddhovo učení šířili jeho žáci a jejich následníci již jako buddhismus nejen po Indii, tedy v místě jeho vzniku, ale i po dalších zemích jako jsou Tibet, Čína, Srí Lanka, Japonsko, Korea, Thajsko. Ideologicky byl nejbližší čínskému taoismu, který jej časově předcházel. Postupně vznikly dvě hlavní větve. Jedna, ta starší, tzv. Theravádový buddhismus, si kladla hlavně za cíl odstranění nevědomosti (což je příčinou veškerého utrpení), neubližování, konání dobra, a to za účelem znovuzrození ve vyšší inkarnaci. Ta druhá větev Mahajánový buddhismus vznikla v 6. století v Číně jako Čhan. Tato větev si kladla hlavně za cíl dosažení osvícení, nirvány, ( která je jako slunce, samo od sebe září a tu zář ucítí i ostatní kolem nás, když budeme tím sluncem) tady a teď, ku pomoci druhým, ukázání cesty soucitu a lásky. Má hlavně dva základní druhy učení, a sice sútry a tantry. Toto učení, jako zlatou střední cestu, akceptuje i celostní systém, ájurvéda. Ve 12. století byl tento směr přenesen do Japonska pod názvem Zen a to zpočátku přes velký až fanatický odpor místních náboženství a různých klášterních mnišských společenství. Theravádový buddhismus se stal doménou hlavně jihu, tedy Thajska, Srí Lanky, Barmy, Mahajánový se rozšířil nejvíce v severních oblastech jako je Čína, Nepál, Tibet, Buthan, Japonsko, Korea, Vietnam, Thajvan, Indonésie. Paradoxně, i když vznikl v Indii, je ve všech výše uvedených oblastech více rozšířen než v zemi svého původu. Někde se z něj začalo stávat i náboženství, někde se stával i politicko mocenským nástrojem. Ale na rozdíl od jiných směrů, ideologií náboženství a „ismů“, nikdy nebyl až na několik výjimek násilnický, nepropůjčil se k boji za něco.
ZaZen
Pro nás je nejdůležitější ta původní meditační pozice, (rozumí se pozice těla ale i ducha) v které doznal Buddha osvícení, a kterou v Japonsku jak bylo již výše zmíněno ve 12. století, pojmenovali ZEN a celý proces meditace ZAZEN ( ZA je praktikování, ZEN je teorie a duchovní proces) a která zůstala čistá a nezměněná díky dlouhé, nepřetržité linii odkazu patriarchů a mistrů od Buddhy až po současnost. Než přejdeme k tomu ZA, řekněme si něco o ZENU.
ZEN
Je vědecky prokázána existence čtyř stavů vědomí
- bdění
- spánek
- snění
- rozšířený stav vědomí, které přesahuje stav bdění, není to tedy ani spánek ani bdění, je to sestup ke zdroji bytí a právě meditace je nejspolehlivější způsob dosažení tohoto stavu.
Abychom dosáhli tohoto stavu, musí proběhnout následný proces:
- na začátku musí být důvěra, pokora, víra v naše schopnosti
- pak jsme schopni vyvinout úsilí
- což nás teprve vede ke kontinuální pozornosti, všímavosti
- čímž ukotvíme v sobě soustředění (samádhi), absolutní vnitřní klid, tzv. prázdno, z kterého pramení veškerá síla, oproštěná od duality.
Současná věda tento stav nazývá stavem plynutí flow state, kdy podle posledních výzkumů kvantové fyziky, mysl člověka komunikuje s globálním podvědomím. Mysl, která není v tomto stavu v žádném ani pozitivním ani negativním tlaku, stresu, není polapena do vlastních představ, obav, dokáže pak realizovat všechny, pro ten okamžik požadované záměry s lehkostí, rychlostí, s přitažlivostí všech žádoucích situací. Takto“ realizovaná bytost“ díky svému získanému neosobnímu přístupu, zapomenutí na své já, se stává skutečně moudrou. Do tohoto stavu, dle vědeckých poznatků se může dostat každý, pokud vyvine takovou činnost, kdy dojde k zapomenutí na sebe sama. Nejpřirozenějším způsobem je praktikováním tzv. bezpředmětné meditace, kdy přirozeným způsobem dochází k transformaci“ jemnohmotného v hrubohmotné“ a je to způsob, kterému naše tělo rozumí a s kterým pracuje i ájurvéda.) Příkladem může být, kdy součástí výcviku v zenových klášterech, je pro přípravu mysli, k navození takovéhoto stavu, přidělována praktikujícím mnichům nebo i laikům jednoduchá, ale jednotvárná práce s důrazem, na její naprosto přesné a zodpovědné konání, ve vymezeném čase a prostoru, pod stálým dozorem, bez udání důvodu.
- teprve nyní poznáváme a začínáme chápat věci tak, jak jsou, a tím si zpětně posílíme důvěru. Naše mysl získá kontrolu nad smysly a propojí se s vědomím, které je vševědoucí a je součástí celovesmírného prostoru, v kterém neexistuje ohrožení. S takovýmto harmonickým propojením pracuje i ájurvéda.
ZA
A nyní, co vše je to ZA. Protože, aby meditace byla účinná, musí zde být ta součinnost ZA a ZENU, tedy součinnost těla a ducha. A jak říkávali staří zenoví mistři, mostem mezi pozicí těla a ducha je dech. Buddha sám kladl důraz na správné provádění této pozice, oproštěné od jakýchkoliv představ a uctívání.Tato pozice vytváří pomyslnou pyramidu. Centrum je na druhé čakře, kde je zdroj naší energie, 3 cm pod pupkem v bodě zvaném v Japonštině Hara, v Čínštině Tantien, sídla ČI. Proto je Buddha zobrazován s velkým břichem, což má být symbol oné energie. A když jsme u toho zobrazení, též se lehce usmívá, což je dáno tím, že u všech regeneračních pozic těla, též s tím pracuje ájurvédská joga, má být jazyk, jeho špička, opřen o horní patro v zadnější části, čímž dochází nejen k lepší cirkulaci energie v této části těla, ale také k regeneraci, v józe je takovéto proudění označeno jako životní šťáva - amrita. (Proto ten Buddhův úsměv.) Kolena se dotýkají země, záda jsou přirozeně dle páteře esovitě prohnutá, čímž dochází k uvolnění míchy a tím přirozenému proudění energie po všech energetických drahách v těle, z nichž základní jsou IDA a PINGLA, vedoucí z předu od obou nosních dírek až po genitálie a ŠUŠUMA, energetická dráha vedoucí zezadu po míše, směřující od 1. čakry výše. Tato pyramidální poloha má vlastnosti energetického zářiče, tak jako skutečné pyramidy, kde se energie kumulovala ve spodní části v místech, kde byli pohřební místnosti a díky čemuž, se zde vše uchovávalo v původním stavu. Tohoto pyramidálního efektu se již dlouhá léta používá s úspěchem k podpůrné léčbě, kdy u ležící osoby pod modelem pyramidálního zářiče, dochází k regeneraci všech tkání již cca po 45 minutách. Aby byla záda přirozeně prohnutá ani napnutá ani pokleslá v rovině uší, musíme sedět na vhodně vysokém polštářku, v japonštině zvaném Zafu. Nohy jsou v plném nebo částečném lotosu, nebo jen zkřížené, ale tak, aby se kolena opírala o zem. Hlava se ve svém nejvyšším bodě „dotýká nebes“, brada je zatažená a pohled polootevřených očí směřuje šikmo dopředu. Dlaně jsou vloženy do sebe cca 3 cm pod pupkem a palce obou dlaní se jen dotýkají špičkami nehtů, čímž dochází právě v těchto místech k posílení energie. Levá dlaň je pod pravou, čímž energie od srdce prohřívá pravou dlaň, a ta je zase svou plochou otevřená k nebi a přijímá tak jangovou energii z vesmíru.
Meditace v chůzi a sútry
Mezi zásedy se často praktikuje meditace v chůzi, dle principu, že s každým nákrokem jsme před svými myšlenkami. Způsob provádění meditace v chůzi, nás vede k přirozenému rovnému držení těla, harmonizace dechu s pohybem a zapojení všech svalových partií, které byly určeny pro chůzi, a které v běžném životě používáme velmi nedostatečně. Po skončení zásedu se zpravidla zpívají sútry. Mnoho meditujících si neuvědomuje, že kromě obřadu ten zpěv má i ozdravný význam, kdy dochází k tomu, že energie v nás nahromaděná se přirozeně, díky vibracím při zpěvu, rozlévá po celém těle i září vně našeho těla. V ájurvédské medicíně je tomu věnován celý skutečně vědní obor o léčebném účinku manter, tedy zvukových vibrací.
Být Pozorovatelem
Meditující je pouze nezúčastněným pozorovatelem svých myšlenek, které přicházejí a odcházejí, soustředí se pouze na dech v cyklu - nádech, pauza, výdech, který je o jednu třetinu delší než nádech, se zádrží po výdechu, kdy podle zenových mistrů prožitím této zádrže dochází k zastavení myšlenek a kdy dech při meditaci jeho přirozené, jemné ale při tom hluboké a pomalé proudění, je mostem mezi tělem a myslí, jak již bylo výše řečeno. Dle starých mistrů je náš život určen počtem dechů. Při nádechu se břicho plní vzduchem, při výdechu se vyprazdňuje. Symbolicky s nádechem do sebe přijímám vše pozitivní, životadárnou PRÁNU, až do konečků prstů u nohou, s výdechem ze sebe vyhazuji vše nečisté, špatné, tedy mentální i fyzické toxiny. Pokročilý meditující časem nevnímá ani dech, provádí to automaticky. Na ničem neulpívá, ani na případných vizích, mimo smyslových stavech, putování v astrálu, atd. A to nejpodstatnější - nic od meditace neočekává. Tato poloha je nejpřirozenější odpočivnou, regenerační polohou pro tělo, může nahradit i spánek.
Blahodárné působení meditace
Při hluboké meditaci, kdy však neztrácíme pozornost ke svému okolí (na rozdíl od klasického spánku) jsou mozkové frekvence stejné jako v hluboké hladině spánku. Přišli na to japonští vědci, kteří meditační stavy spolu s lékaři zkoumali více než 30 let, s použitím nejmodernějších lékařských diagnostických přístrojů se souhlasem a pochopením klášterních komunit, kde v přímo v terénu prováděli vědecká a lékařská měření a testy. Při meditaci dochází k synchronizaci obou mozkových hemisfér a tím doslova k „vyčištění celého organismu“ Mysl začne ovládat naše smysly, které dosud jak opice skákaly z větve na větev, zkrotí tuto opici smyslů v naší hlavě (to neustálé chtění v nás) a umožní nám život prožívat na kvalitativně jiné úrovni, bez emocí a bez chaosu, který není přirozeným stavem našeho organismu. Dojdeme k poznání, že nejsme ruka ani pohyb té ruky, nejsme ani mysl ale jsme tím, kdo myslí pohybuje. Nejsme tedy již uvězněni ve ztotožňování se s vlastním tělem, stáváme se pánem mysli. Bohužel v běžném životě je většinou sluha pánem a pán sluhou. Meditací o nic nového neusilujeme, nic nového neutváříme, postupně odstraňujeme staré klamy, omyly, nánosy nevědomosti. Důraz na meditační praxi též doporučoval velký český fotograf a zároveň esoterik Fráňa Drtikol. (Dle ájurvédské medicíny, která byla základem pro daleko pozdější evropskou medicínu, je každá nemoc chaos a počátek toho chaosu je v naší mysli.)
ZA ZEN lze z japonštiny volně přeložit jako být ZA myšlenkami, jednoduše bez očekávání fyzicky praktikovat a pak, je-li správná pozice těla a dech, přijde ten duchovní proces ZEN. Buďte ve všem ZA (můžeme také trochu lidově a poněkud nepřesně říci nad věcí, dívat se na sebe jako nezávislý pozorovatel, nebýt v těch emocích prožívání a posuzování, neposilovat své ego, být bdělý, pozorný) jen konejte a poznáte v životě „divy“, poznáte ZEN, prostor bez hranic a bez omezení. Nikdy pak nebudete mít zapotřebí měnit to, co vidíte, ale jen způsob jak to vidíte, nikomu nebudete narušovat jeho svět.
A ještě závěrem, nekonečné kolo života, přicházení a odcházení, vzniků a zániků nejen našeho života ale života celého vesmíru, uvádí vše postupně do rovnovážného stavu, od temnoty ke světlu a zase znova. Symbolem tohoto procesu je mantra všech manter OM. Dávná ájurvéda znala tyto principy a proto tak kladla důraz na poznání rovnovážného stavu. V křesťanství se věří na očistu posmrtnou, očistec, což je též postupné čištění a uvádění do rovnovážného stavu. V každém náboženském systému jsou podobné principy posmrtné očisty. Takže laicky řečeno, nestihneme-li se meditační praxí očistit v tomto životě, vesmírné zákony to postupně udělají za nás, někdy, někde, možná v jiném čase a jiném prostoru. Je to mimo nás, mimo naše zkušenosti tedy mimo naše současné poznání. Ale můžeme k tomu přispět již tady a teď. A ještě důležité upozornění. Mistr přichází, jsme-li připraveni. Nejlepšího učitele najdeme jenom v nás. Nesnažme se proto za každou cenu o transformaci naší osobnosti, nejsme-li na to připraveni, protože pak mohou, jak říká jedno staré mudrosloví, s anděly přijít i démoni.
Citáty zakladatele so to zen mistra Dogena
Lidé, kteří opravdově následují Cestu, by udělali dobře, kdyby se neprohlašovali za buddhisty. • Studenti, pokud chcete něco říct, třikrát se rozmyslete, než to vyslovíte. Mluvte jen pokud vaše řeč přináší nějaký prospěch vám a ostatním. Nemluvte planě. • Studovat buddhismus znamená studovat sebe sama. Studovat sebe sama znamená zapomenout na sebe sama. • Nekonat nic špatného a upřímně konat cokoliv dobrého, přirozeně očišťuje mysl. To je učení všech Buddhů od nepaměti. • Přicházení, odcházení. Vodní ptáci nezanechávají stopy a nenásledují žádnou stezku. • Neptejte se mně kam jdu. I když putuji nekonečným světem, každý krok je mým domovem.
Paralela křesťanství s buddhismem
Na prvním místě nemají být věci světské. Radost, to je z nebe, a to nám nikdo nevezme. Ježíš na jednom ze svých kázání řekl „Miluješ-li život, ztratíš jej.“ Na jiném místě pravil „ Je třeba nejen bezelstnosti ale i obezřetnosti“ tedy nejen nikomu neubližovat, po ničem netoužit, žít v radosti, ale i být si vědom potenciálních nebezpečí a jednání s nepřátelským zaměřením. Každý z nás je obrazem božím, ale je třeba ten obraz v sobě hledat a neupínat se k světským modlám. Když Adam s Evou okusili ovoce poznání, byli vyhnáni z ráje. Poznali dualitu a to byl začátek utrpení. Boží milost je, když Bůh prochází naším srdcem, za předpokladu, že srdce je v bdělosti, trpělivosti, bez vášní a touhy po svodech světských požitků, tedy bez naslouchání lomozů ďábla. Žít tak, abychom mohli kdykoliv přijímat boží milost. Tedy paralele boží milosti s osvícením, základem radosti je vždy přítomnost Boha. Tedy být v kontaktu s vesmírným vědomím, které je mimo naši mysl.
Citát z ájurvédy 6. století př.n.l.
Člověk je zdravý teprve tehdy, probíhají-li jeho bioenergetické regulační síly, trávení a výměna látková, vylučovací funkce a jeho tělesné, duševní a společenské projevy v přirozené rovnováze, a nadto se cítí šťastný ve svém JÁ, se svým duchem a všemi svými smysly.
Paralela s lidovou moudrostí
Je rozdíl mezi samotou a osamělostí, stejně jako je rozdíl mezi duchaplným a plným ducha. „Konečně se mu rozsvítilo“. Již naši předkové učili své potomky cvičit nervy, cvičit se v práci, a pak, vše co potřebujeme, nemáme hledat ve světě, ale v sobě ve svém selském rozumu. „Člověče, přičiň se, Bůh ti pomůže“. Tedy, děláme-li vše, co má smysl a je ku prospěchu druhých s plným nasazením, vždy nás to posune kvalitativně někam dál, ať si o tom myslíme, co chceme.
Koučing
Solidní seriozní koučing nás učí, jak nestát sám sobě v cestě a vychází též z poznatků buddhismu .
Nejzajímavější ohlasy z kurzů, pocity a první zkušenosti
I.P. napsala.
Po návratu z kurzu provozuji denně meditaci a začínám pozorovat jisté změny : klid, rozvahu, přestávám zapomínat na to či ono, nehledám zběsile běžné věci, najednou jsou mobil, klíče, peněženka atd….. snadněji dosažitelné, nerozčilují mě malichernosti, nehádám se kvůli blbostem, lépe spím, zkrátka život se začíná jevit nějak jednodušeji.
O.K. napsala
Mysl hledá a hledá, nachytat do jedné nádoby se nedá.
Srdce sténá a bolí, proč rozum nepovolí?
Ptám-li se rozumu, nevím.
Obrátím se k duši, bulím.
Najednou nebe otevře se jako dveře tomu, který o kameny křese.
Není potřeba utrpení, aby konec bylo zápolení.
Ustoupím-li hlavě, zvládám život hravě.
Hravost věčnost mládí přinese,
z krásy okamžiku těšte se.
Okamžik pohlazení právě přišel,
čas niterného ráje v pravosti mysli nadešel.
V ájurvédských rodinných lázních dle potřeb klientů, používáme energetickou pyramidu i meditační techniky a prvky ájurjogy. jednou ročně dle požadavků klientů pořádáme též víkendové meditační kurzy. Více na www.ajurveda.top
Autor článku
Vladimír Mazal