Lotos
Lotos je vodní rostlina, jejíž nádherný květ zdobí hladinu stojatých a pomalu tekoucích vod. Lotosový květ je v řadě náboženství posvátnou květinou a důležitým symbolem. Ve tvaru či s motivem tohoto květu se vyrábí mnohé výrobky, třeba dekorace, šperky, trička, sošky, atd. Lotos zdobí mnohá umělecká díla, píše se o něm ve starých i nových knihách, jeho vyobrazení nalezneme na starověkých památkách po celém světě... Lotos je všude. Ale proč právě lotos? Proč ne třeba růže, pampeliška nebo lilie? Je to proto, že symbolika lotosového květu je hlubší, než to na první pohled vypadá - odkazuje na prastarou meditační techniku pro probuzení Duše člověka. Meditaci Lotosový květ můžete používat i vy.
Od dávných dob se věřilo, že z „Lotosu“ se rodí bohové, že Bůh se probouzí v „Lotosu“. V tom smyslu, že božská podstata, duše, se probouzí v "květu Lotosu", v Harmonii a Lásce uvnitř člověka. Avalókitéšvarova mantra: "ÓM MANI PADME HUM" v překladu znamená: "Klenot (poklad) ukrytý v lotosu". Lotos" se dával zvoleným faraónům Starého Egypta. Podle egyptských mýtů a legend se dokonce i bůh Slunce Ra narodil právě z lotosového květu. Tato květina sloužila jako trůn, na kterém usedali Isis, Horus, Osiris. Ve starověkých „Védách” je lotos také jedním z hlavních témat. Zejména v souvislosti s tím, že Bůh má tři hlavní mužská ztělesnění – Brahma - Stvořitel, Višnu - Ochránce a Šiva - Ničitel – se říká: "Z těla boha Višnu vzešel obrovský zlatý lotos, z něhož se narodil stvořitel Brahma. V Číně je lotos dodnes symbolem čistoty. V Řecku je lotos věnován bohyni Héře. Ve zlatém slunečním člunu, který má podobu lotosu, podnikl jednu ze svých cest Hérakles... S lotosem byly vždy spojované nejlepší lidské vlastnosti - skromnost, čistota, laskavost, láska, krása - protože tyto jsou vlastnostmi člověka s probuzenou duší.
Starověký Egypt
Podle starověkých egyptských mýtů byl lotos první bytostí na Zemi. Povstal z prvotních vod a světla. V jednom z mýtů o stvoření světa se egyptský bůh Ra objevuje jako dítě vznášející se na hladině vod právě v lotosovém květu. Lotos se v Egyptě stal symbolem Slunce. Byl také ztělesněním boha Nefertema, který bývá zobrazován, jak vstává z lotosového poupěte. Podrobně o lotosu pojednává Egyptská kniha mrtvých. Jak uvádí, je lotos jednou z podob, do nichž se může zemřelý převtělit. Spolu s papyrem byl lotos symbolem jak Dolního, tak Horního Egypta. Dnes je možné spatřit volně rostoucí papyrus i lotosy, symbolické rostliny faraónů, v parku káhirského muzea. Lotosové květy jsou zobrazeny ve staroegyptských chrámech i hrobkách, najdeme je jako vlysy na stavbách a na sloupech starověkého Egypta i na novodobých stavbách. Například moderní, 186 metrů vysoká, káhirská věž má podobu lotosu.
Indie
Indická mytologie přisuzuje lotosu ještě důležitější roli než staří Egypťané. Podle ní celá země pluje na vodě na velkém lotosovém květu. Traduje se, že lotos vyrostl přímo z pupku boha Višnua, který bývá zobrazován, jak leží na lotosovém květu. Také bůh stvořitel Brahma je často zobrazován sedící na lotosovém květu. Višnuova manželka Lakšmí, která je bohyní štěstí, lásky a krásy, má lotosový květ v ruce a také její pleť má barvu lotosu. V indickém stavitelství byl v historii často používán lotosový sloup, který je zakončen hlavicí v podobě lotosového květu. Symbol lotosu ale zdaleka nepatří v Indii jen historii. I dnes je lotos v Indii symbolem krásy a čistoty a objevuje se jako významný prvek i v moderní architektuře. Například v Čándígarhu, nejmodernějším indickém městě navrženém slavným architektem Le Corbusierem, se nachází knihovna ve tvaru lotosu.
Buddhismus
Také podle buddhistických mýtů byl lotos prvním květem, který se objevil na světě. V buddhismu symbolizuje cestu života, kterou je třeba ujít k osvícení. Vyrůstá z bahna, prodírá se špinavou vodou, až se nakonec čistý a zářivý objeví na hladině. Bílé květy lotosu představují čistotu a dlouhý stonek buddhistické učení, které povznáší mysl z bahna materialismu. Otevřený květ představuje osvícení, poupě potenciální možnost osvícení. V buddhismu má význam i barva lotosu. Bílá představuje stav duchovní dokonalosti, červený lotos je symbolem čistoty srdce, lásky a vášně. Modrý lotos symbolizuje vítězství ducha nad smysly a moudrost vědění. A ještě je tu růžový lotos, nejkrásnější a nejvzácnější, určený pro nejvyšší bohy. Přirozeně je spojován se samotným Buddhou, který sedává na lotosovém trůně.
Tajemství Lotosového květu
Lotos je jednou z nejstarších a nejtajemnějších rostlin. Historici a archeologové jeho obrazy objevují v kulturách různých epoch a kontinentů - starověkého Egypta, Indie, antického Řecka, Sumerské civilizace, kmenu Dogonů a Mayů a v mnoha dalších. Popisy lotosu jsou v mýtech a legendách všech starověkých národů, které obývaly naši zemi. Ale proč? Vytváří se dojem, že ještě něco nevíme, nebo nám něco uniklo. Koneckonců, nejednou už bylo prokázáno, že mýty, legendy a pohádky nejsou fantazií našich předků. Je to klíč k poznání člověka a světa.
Lotos jako symbol nesmrtelnosti a znovuzrození
Lotos byl jedním z prvních symbolů nesmrtelnosti a znovuzrození mezi různými národy ve smyslu duchovní transformace člověka. Lidé v dávných dobách etapy duchovní transformace člověka - cesty Bódhisattvy - obrazně srovnávali s rozkvětem lotosového květu, který vyrůstal z bahnité vody a na povrchu vypouštěl zralý, čistě bílý květ. Začátek duchovní cesty člověka srovnávali se semínky lotosu, která klíčila na dně močálu nebo jezera, čímž byl rozuměn trojrozměrný hmotný svět. Duchovní růst člověka, boj s Materiální podstatou (egem), zbavování se pochybností a pozemských tužeb, práce nad kontrolou myšlenek, ovládnutí duchovních praktik přirovnávali k růstu stonku, s jeho průchodem přes hustou bahnitou vodu, když si prorážel svou cestu na její povrch. Splynutí Duše s Osobností a duchovní osvobození při dosažení sedmé dimenze, kdy se zrodí nová Duchovní Bytost a stává se pro duchovní svět poznatelná, srovnávali s objevením pupenu lotosu nad hladinou vody, jinak řečeno, jeho projev v dokonalém světě. A co je pro pupeny nejdůležitější - dostupnost přímých, nezkreslených bahnitou vodou paprsků Slunce (síly duchovního světa), pod vlivem kterých pupen začal rozpouštět své sněhobílé okvětní lístky. Každý z jeho nově otevřených okvětních lístků ztělesňoval duchovní dosažení další dimenze. A tento proces pokračoval, dokud člověk nepoznal 72 dimenzí. Jinak řečeno, dokud se plnohodnotně neotevřelo všech 72 lístků a velkolepý květ lotosu v celé své božské kráse nepředstoupil před zářící paprsky mocného Nebeského Tělesa, které jej vytvořilo. Stejně tak i Člověk, který dosáhl úrovně Bódhisattvy, se zjevoval ve všem svém duchovním bohatství před Tím, Kdo vytvořil toto božské semeno a dal mu život věčný.“
V článku jsou použity informace z knih AllatRa a Sensei ze Šambaly od Anastasie Novych.