Horus
Egyptský bůh Horus
Horus, syn Usira a Isis, je staroegyptský Bůh slunce. Zobrazován v podobě sokola, symbolizuje nesmrtelné vědomí. Horus je staroegyptský Bůh nebe, slunce a světla. Slunce a Měsíc jsou jeho očima.
Horus je představitelem permanentního a nesmrtelného vědomí. Horus je často zpodobňován jako sokol - nespoutaný a svobodný tvor s velmi bystrým zrakem a jasným vědomím, které překonalo nástrahy a svody materiálního světa.
Horus v podobě sokola představuje ducha, který skončil svoji etapu vzdělávání se v životech lidského těla. Již pochopil platný vesmírný řád, pozvednul se nad omezení materiálního světa, překonal prostor i čas a nyní je svobodný. Pro takovou duchovní bytost jsou k dispozici všechny možnosti, on však stojí i nad nimi, nevyužívá jich, představuje čisté vědomí, vědomí Bytí.
Horus a dnešní člověk
Taková cesta je možná pro každého, kdo pochopil iluzornost a pomíjivost hmotného světa, a nyní kráčí po duchovní cestě. Horus je symbolem naší nejvyšší mety, symbolem naší Volby, symbolem našeho pevného rozhodnutí. Proto jsou amulety, sošky a další dekorativní předměty s jeho vyobrazením stále populární a vyhledávané.
Samotné předměty samozřejmě nemají žádnou kouzelnou moc, která za člověka něco vyřeší. Předměty s nějakou specifickou symbolikou jsou tu vždy jen proto, aby člověku připomínaly cestu, po které jde a cíl, jehož si vybral. Kráčet po duchovní cestě není vždy snadné, není vždy snadné sledovat tento cíl a neodbočit, protože sladká pokušení materiálního světa jsou velmi lákavá a člověk si často ani nevšimne, jak a proč se stalo, že ze své cesty sešel. Pak musí začínat zase od začátku, což ho stojí mnoho úsilí a času. Proto je nutné být stále bdělý, neustále si připomínat svou cestu a nutnost neustálé koncentrace na své duchovní cíle.
Horus - sokol
Sokolí podoba boha Hóra nám připomíná nekonečnou svobodu, kterou poznáme, jakmile překročíme omezení svého těla a mysli, svobodu, kterou začneme žít, když splyneme s naší nejpřirozenější podstatou - duchovní podstatou. Tato podstata je naší součástí odjakživa, ona je tím, kdo nás směruje k Bohu. To naše Duše je tou, kdo nás neustále nabádá k hledání Pravdy, k hledání Boha - Zdroje.
Horus nám připomíná nutnost zdokonalování a růstu, nutnost nalézt a pozvednout svou duchovní podstatu, žít duchovním věčným (ne pomíjivým materiálním) světem. Vyzývá nás, abychom na vše, co děláme, nahlíželi z vyšší perspektivy - z perspektivy duchovního světa, světa věčnosti.