O této pravdě jsem se přesvědčila u svého syna. Je to spíše tiché, uzavřené dítě s vlastním světem. Jeho brány otevírám každý večer a mám možnost do něj nahlédnout. Pro svoji povahu měl problémy ve škole se svým spolužákem. Nedokázal se bránit, nechtěl se prát. Přes všechna účinná opatření se bát nepřestal a do školy chodil s velkým napětím. Bylo to pro mne velmi skličující. Jak mu pomoci?
Pomoc mi sama přišla naproti. Na společném výletě jsme navštívili stánek, kde prodávali drahé kameny. Mého syna kameny fascinují. Oba syny. Často si je nosí domů z různých cest a výletů. Pečlivě si vybírají ten pravý. Vybírají i pro mne. Tři mám stále u sebe. Jeden pro štěstí, druhý, aby se mi v práci dařilo, a ten třetí je z lásky. Pro mne jsou skutečnými drahokamy. Tenkrát syn hleděl na všechny ty drahé kameny a přejížděl po nich svou ručičkou. Vybral si jeden, který už nechtěl vrátit. Říkal, že cítí, jak mu dává sílu. Vybral si Lapis lazuli. Nosil jej stále u sebe. Večer si ho dal pod polštář, ráno do kapsy u kalhot a šel do školy. A já jsem si brzy všimla, jak se jeho chování změnilo. Zlepšilo. Zmizelo napětí. Objevila se radost. Tehdy si vybral kámen, který potřeboval.
Drahé kameny jsou magické, ochranné a léčivé. Mohou být příjemným, smysluplným a radostným dárkem pro naše blízké. A ať je nosíme jako krásný šperk v mnoha různých podobách, jen tak v kapse, nebo je máme doma na místě jim určeném, jsme stále spojeni s přírodou, její silou a energií.
Marie Vaněčková
