Zlatý egyptský Obelisk s hieroglyfy

Ve starověkém Egyptě, odkud obelisk pochází, byl poměr jeho šířky k výšce obvykle 1:10 a pyramidion bývalo pozlacené. Obelisk byl z jednoho kusu žuly, často pokryt reliéfy či popsán hieroglyfy. Obelisky se stavěly na ozdobený podstavec v párech před pylonem, monumentálním vchodem do chrámu, a měly znázorňovat sluneční paprsky. Nejstarší zachovaný obelisk Senusreta I. v Heliopoli je téměř 21 m vysoký a pochází z doby kolem 1950 př. n. l.

Řekové obelisky velice obdivovali a římští i byzantští císařové je často odváželi a stavěli na náměstích svých měst. Proto je dnes v Římě víc egyptských obelisků než v samotném Egyptě. Od 16. století se začaly obelisky napodobovat v Evropě, i když v menších rozměrech. Od poloviny 19. století jsou velké obelisky většinou zděné, s vnitřním prostorem nebo i výtahem a vyhlídkovou plošinou na vrcholu.

Tak jako vrchol pyramidy má i špice obelisku za úkol odrážet nebo pohlcovat paprsky slunce, a tím ovlivňovat obelisk sluneční energií a oživovat osobu, jejíž jméno bylo na obelisku napsáno. 

Rozměr
22 x 4,5 x 4,5 cm

Dodatek ke zpracování obelisku
Pro navození dojmu starodávného vzhledu má každý obelisk určitou patinu. Přítomné jsou záměrně vytvořené vrypy a některé nedokonale zpracované hieroglyfy, může být i jakoby ulomený kousek hrany... to všechno je úmyslné a není to závadou. Tyto prvky mají představovat práci, kterou měl kameník s kamenem a také působení "zubu času", který se na prastarém obelisku podepsal. Nicméně, jedná se o droboučké prvky. Každopádně je podoba obelisku velice věrná a jistě se bude líbit každému, koho Egyptská kultura zajímá.