Reinkarnace

Rozumná Osobnost

Co je to rozumná Osobnost? V nové konstrukci, v novém těle, se formuje nová osobnost – to je to, jak se každý člověk vnímá, ten kdo dělá volbu mezi Duchovní a Materiální podstatou, analyzuje, dělá závěry, shromažďuje osobní zásobu pocitových a emočních dominant. Dojde-li v životě člověka v důsledku duchovního vývoje ke spojení jeho Osobnosti s Duší, pak vzniká zcela nová, vyspělá Bytost, odlišná od člověka, která odchází do duchovního světa. To je ve skutečnosti to, čemu říkáme „osvobození duše ze zajetí hmotného světa“, „odchod do Nirvány“, „dosažení svatosti“ a tak dále. Pokud během života člověka nedojde ke spojení Osobnosti a Duše, pak po smrti fyzického těla a zničení energetické konstrukce, odchází rozumná Osobnost spolu s Duší na znovuzrození (reinkarnaci) a přeměňuje se, pro lepší pochopení řekněme hypoteticky, v sub-osobnost. Po smrti fyzického těla život lidské bytosti nadále přetrvává. V přechodném stavu má kulovitý tvar se spirálovitými strukturami. 

Unikátní fotografie duše v přechodném stavu po smrti těla - encyklopedie prapůvodních znalostí - kniha AllatRa, strana 81.
Na fotografii duše je jasně vidět krajní obal. Směrem k centru se skládá z červené barvy (zbytky prány - životní energie), dále ze žluto - bílé barvy ostatních energií. Kulovitý tvar má blankytně modrou barvu s odstíny světle zelené, má charakteristickou spirální strukturu vířící do centra, které má odstíny duhy a bílé vtroušeniny.

Do této formace je umístěna Duše spolu s jejími informačními obaly – sub-osobnostmi z předchozích inkarnací, včetně Osobnosti z předchozího života. Informační obaly, které se nachází kolem Duše – představují pocitové a emoční shluky, přesněji řečeno rozumovou informační strukturu, kterou můžeme asociativně srovnat se zvláštním druhem mlhoviny. Jednoduše řečeno, jsou to bývalé Osobnosti z minulých životů. Těchto sub-osobností kolem duše může být hodně, v závislosti na tom, kolik měl člověk reinkarnací. Sub-osobnost je tedy bývalá Osobnost z minulého života, Osobnost, která byla aktivní v minulých inkarnacích její Duše. Tato Sub - osobnost si s sebou nese celou zásobu pocitových a emočních dominant(pozitivních nebo negativních), jež se nahromadily během jejího života, a jsou výsledkem její životní volby.

Vzpomínky na minulé životy

Osobnost zpravidla nemá přímé spojení se sub-osobnostmi. Proto si člověk nepamatuje na minulé životy a na zkušenosti získané znalostmi těchto sub-osobností. Ale ve výjimečných případech a za určitých okolností je možný mlhavý pocit déja vu nebo krátkodobý spontánní projev poslední činnosti (před aktuální inkarnací) sub-osobnosti. Toto je charakteristické především pro člověka v raném dětství. Ve studiích z oblasti psychiatrie existují zaznamenané případy dětí, u nichž se krátkodobě projevilo chování blízké hraničním poruchám osobnosti, přestože u nich nebyly zjištěny žádné zdravotní poruchy a jednalo se o děti se zdravými rodiči. Tyto děti projevovaly nepředvídatelné a jim dříve nevlastní agresivní chování s neobvyklou silou. Jejich chování bylo nepřirozené a neadekvátní k jejich věku.

Reinkarnace a vzpomínky na minulé životy

Například jedna čtyřletá dívka ve vzteku převracela stoly, židle, velkou skříň a nepoznávala svou matku, na níž směřovala svůj vztek v podobě obvinění jako „nejsi moje matka“, „zemřeš“ a tak dále. To znamená, že slova ani toto chování nebylo pro dívku přirozené, ale spíše velmi typické pro sub-osobnost, která prožila reinkarnaci a nachází se ve stavu „pekla“, tedy prožívá muka a bolest. Další den se dítě zase stalo normálním a chovalo se jako obvykle. To je typický případ krátkodobého projevu negativity sub-osobnosti. To nejlepší, co mohli rodiče v tomto případě udělat, bylo aktivně rozvíjet inteligenci dítěte, rozšířit jeho obzor poznání světa a čekat na první vzestup, kdy se zformuje nová Osobnost.

Vzestup nové Osobnosti

K prvotnímu vzestupu dochází zpravidla v pátém až sedmém roku života. Faktem je, že v raném dětství před prvotním vzestupem může docházet ke krátkodobé aktivaci předchozí Osobnosti (sub-osobnosti). Zatímco se formuje nová Osobnost, tato se snaží proniknout do vědomí a převzít moc nad člověkem. Mnohem častěji se ale sub-osobnosti projevují u dětí mezi třetím a pátým rokem věku (období, kdy nová Osobnost není zformována), kdy tyto děti začínají mluvit z pozice dospělého zkušeného člověka. Ve vzácných případech to dokonce mohou být podrobnosti o jejich předchozím dospělém životě, které ve skutečnosti v tomto věku nelze znát. Velmi často se také stává, že dítě vyjadřuje moudré názory v určitých otázkách zjevně nepatřících k dětskému myšlení a někdy mysticky pořádně vyděsí dospělé. Rodiče by se neměli takových projevů bát a měli by jednoduše pochopit jejich podstatu. Když se Osobnost dítěte zformuje, tyto projevy pominou.

Osobnost a sub - osobnost

Takže každá sub-osobnost zachovává individualitu svého minulého vědomí v podobě tužeb a cílů, které dominovaly během jejího aktivního života. Osobnost nemá žádné přímé spojení se sub-osobnostmi, to znamená, že člověk si vědomě nepamatuje na své minulé životy. Nicméně, na podvědomé úrovni se tento vztah Osobnosti a sub-osobnosti udržuje. Sub-osobnosti mohou mít nepřímý vliv na Osobnost a ‚postrkovat‘ ji k určitému chování, nebo přijetí určitých rozhodnutí. K tomu dochází na nevědomé úrovni. Kromě toho, sub-osobnosti jsou, obrazně řečeno, jako ‚mlhavé světelné filtry‘, které výrazně brání přímému spojení mezi Duší a novou Osobností, tedy mezi zdrojem Světla a těmi, kteří jej potřebují. Sub-osobnosti (které si zachovávají své ego - sebe - identifikaci) se nacházejí kolem Duše, můžeme si je představit jako ... ‚rozumné‘ mlhoviny. Na jedné straně jsou v blízkosti Duše a ovlivněny touto velmi silnou anti-materiální strukturou, takříkajíc pociťují blízkost ‚dýchání věčnosti‘, přítomnost částice ze světa Boha‘. Na druhou stranu jsou sub-osobnosti do značné míry ovlivněny tlakem hmotné struktury Materiální podstaty člověka. To znamená, že sub-osobnosti jsou sevřené mezi dvěma mocnými silami duchovního a hmotného světa. Tento neuvěřitelný tlak zažívají na obou stranách neustále. 

Sub - osobnosti představují jakési "světelné filtry" na cestě uskutečnění spojení mezi aktuální Osobností a Duší. Stupeň ‚zatemnění‘ takového „světelného filtru sub-osobnosti“ závisí na ve svém minulém životě nahromaděných dominujících životních rozhodnutích, preferencích, pocitových a emočních prioritách. Například, jestliže byl člověk v minulém životě dobrý, laskavý a udělal hodně pro svůj duchovní rozvoj, ale ne tolik, aby se konečně vymanil z hmotného světa, pak v této jeho sub-osobnosti bude více klidu a méně vibrací. To znamená, že prostřednictvím tohoto ‚světelného filtru‘ budou energie a impulsy od Duše lépe procházet do vědomí nové Osobnosti. A pokud člověk celý svůj minulý život strávil s prioritou materiálních hodnot, pak tento „světelný filtr sub-osobnost“ bude mít hustší strukturu kvůli vyšším vibracím, tj. jeho propouštěcí schopnost„světla“ pocházejícího od Duše, bude mnohem horší. To můžeme asociativně přirovnat ke sklu znečištěnému sazemi, které narušuje, nebo hůře propouští pravé světlo. Jinými slovy, čím více v člověku za života dominovala jeho Materiální podstata, převládaly materiální hodnoty, tím složitěji se mu potom povede, protože bude nositelem větší míry zkreslení. A jestliže je těchto sub-osobností se silnými „světelnými filtry“ hodně, je pro nyní žijící Osobnosti velmi těžké vyrovnat se s vlastní Materiální podstatou, velmi těžké odbočit z cesty materiálních dominant a pocítit svoji Duši. Je však třeba pochopit, že i když se člověk nachází v této situaci, nikdy není pozdě tuto situaci zlomit, protože Osobnost má životní sílu a právo volby... Jinak ji čeká totéž, co nyní zažívají její sub-osobnosti.

Peklo sub -  osobností a strach ze smrti

Právě zkušenosti sub-osobností nepřímo ovlivňují projev člověka na podvědomé úrovni strachu ze smrti. Způsob, jakým se tyto sub-osobnosti cítí v nové Osobnosti je, řečeno jazykem náboženství, pro ně skutečné „peklo“. Po smrti těla Osobnost, která se stala sub-osobností, dostává svoje zkušenosti a pochopení toho, co je ve skutečnosti materiální svět, co je to Duše a jaký je její význam pro lidskou bytost. Ale v konstrukci nového těla se sub-osobnost již nachází v zoufalém stavu spoutaného rozumu, který všemu rozumí, zažívá silné pocitové a emoční bolesti, ale nemůže nic dělat, včetně toho, že nemůže své zkušenosti předat nové Osobnosti. To je stejné, jako by tě zavřeli v těle, ale tělo už neslouží tvému vědomí, nepodřizuje se a neposlouchá, co mu řekneš. Jinak řečeno ti vůbec neslouží a žije si samovolně. A ty si to všechno uvědomuješ, ale nemůžeš nic dělat, jen cítíš neuvěřitelně děsný tlak, znovu se opakující stejné chyby nové Osobnosti a svoji bezmoc změnit směr vektoru vynaložení životní energie.

Fobie

Mimochodem, odsud vzniká i strach, například klaustrofobie? Kořeny hlavních příčin proč vzniká toto zkreslené vnímání prostoru, které vyvolává hluboký pocit strachu a paniky u člověka, jsou spojené právě se sektorem struktury člověka, kde jsou umístěny sub-osobnosti. Například, proč lidé přitahuje slogan „žít věčně v těle“, které používají mnohé sekty a náboženství? Psychologové to obvykle spojují s tajnými touhami člověka, které vznikají jako odezva na iracionální strach ze smrti (tanatofobie). Tato fobie má určité projevy chování, jehož cílem je buď se vyhnout předmětu fobie, nebo snížit strach pomocí určitého jednání (dodržování náboženských pravidel, rituálů, projevem zvýšeného zájmu o takové informace, jako je „věčný život v těle“, atd.). To znamená, že se lidé za to všechno jakoby schovávají před vnitřním konfliktem, který nedokážou vyřešit a který vyvolává iracionální strach, který je navíc doprovázen špatnými předtuchami. Odkud vlastně tento strach a obavy vznikají? Z podvědomí a je to spojeno s pocitovými a emočními děsivými stavy sub-osobností, které již mají praktické vědomosti o tom, co je to smrt a znovuzrození. Obrazně řečeno, kvůli strachu z nedostupnosti Věčnosti pro ně, a následně i z jejich nevyhnutelné smrti, vzniká u lidí touha žít v těle „věčně“. To je jen jedna z tužeb Materiální podstaty a její záměna (podvědomá) toho, k čemu Duše prahne.

Po čem duše prahne

Pokud se člověk během života dokáže duchovně rozvíjet do úrovně, kdy může, jako duchovně zralá Osobnost vystoupit z cyklu znovuzrození, jeho sub-osobnosti, které jsou informačními strukturami, budou zničeny. Každá existující hmota je pouze informační vlna, a člověk také. Právě na uložené informaci závisí, zda je před tebou například planeta, bakterie, židle nebo člověk. Ale v člověku je Duše, což ho odlišuje od jakékoli jiné hmoty. Duše není informační struktura, neboť nepatří do materiálního světa, je ze zcela jiného světa – světa Věčnosti… Takže člověk s celou jeho mnohorozměrnou strukturou v materiálním světě (včetně jeho Materiální podstaty), je právě informační vlnou. A Duše je to, co je v člověku opravdové, je to hlavní část člověka, na níž je soustředěna celá struktura! Všechno ostatní je pouze dodatečná informace pro rozvoj, která se po dozrání duchovní Osobnosti, po jejím splynutí s Duší (po duchovním osvobození) jednoduše diferencuje, tedy přestane existovat jako organizovaná struktura. Jednoduše řečeno, v lidském pojetí je tato informační vlna zničena, ale ve skutečnosti se přemění do jiné podoby, vždyť informace jako taková (informační cihly, ze kterých se skládá vše) není zničena.

Jaký osud čeká naši duši?

Osobnost se může vědomě duchovně rozvíjet, spojit se se svou Duší a osvobodit se za jeden život! Ve skutečnosti je to snadné. Když se člověk v tomto životě snaží rozvíjet duchovním směrem, ale nedostatečně se snažil, v příštím životě budou podmínky pro novou Osobnost lepší. Tím se rozšíří možnosti pro její duchovní růst, ale také se posílí odpor ze strany Materiální podstaty. A znovu (pokračování nebo ukončení utrpení sub-osobnosti, osud Duše a Osobnosti) bude záviset na individuální volbě nové Osobnosti. Každý živý člověk má šanci osvobodit svou duši! Rozhodující roli zde hraje zejména osobní volba člověka, jeho cílevědomost, práce na sobě samém a jeho neústupnost v dosažení duchovního cíle. Takové přeměny jsou spojeny výhradně s přeměnou vnitřního světa člověka. Pokud se člověk snaží změnit své vnější podmínky a vnitřní nemění, nebude to mít žádný význam.

Všechny informace v tomto článku jsou Znalosti, obsažené a dále rozvinuté v encyklopedii Prapůvodních Znalostí, v knize AllatRa. Článek (v neupravované podobě) je určen k volnému šíření. Článek je převzatý z webu: https://znalosti-osvobozuji.webnode.cz/news/reinkarnace-a-sub-osobnosti1/