Krystalomancie
Krystalomancie (věštění z krystalu) je jednou z nejstarších divinačních metod. Krystalomancie se s největší pravděpodobností vyvinula z mnohem starší metody upřeného pozorování zrcadlící se hladiny vody. Používání krystalů k věšteckým účelům se připisuje keltským druidům, kteří k věštění používali různé krystaly kamenů, nejčastěji krystaly křemene. Je všeobecně známo, že přírodní krystaly disponují díky své krystalické mřížce jedinečně čistými energiemi matky Přírody. Jsou pro účely věštění jako stvořené.
Krystalomancie jako věštění z křišťálové koule
Křišťálová koule působí záhadně. Jak je možné, aby se v kusu krystalu vyjevovaly věci minulé, přítomné či budoucí? Jak je možné takové informace zjistit z kusu kamene? U této věštecké pomůcky je více než u jiných patrné, že k věštění je potřeba mít něco více než jen věšteckou pomůcku. To něco je schopnost napojení se na informační pole (akáša), ze kterého věštec informace čerpá. Křišťálová koule (nebo krystal) slouží především jako předmět koncentrace. Při soustředění se na křišťálovou kouli je veškerá pozornost mysli věštce zachycena v prostoru koule, myšlenky se rozpouští v průzračném krystalu (rušivý účinek mysli je tedy odrušen) a okno do jiných světů je tím otevřeno. Jedině v rozšířeném stavu vnímání lze vidět obrazy, vnímat pocity, slyšet zvuky či slova či jiným způsobem získávat informace z prostoru, který je nad lidskou myslí. Tyto vjemy jsou často velmi abstraktní, a tudíž je někdy složité převést je do podoby slov. K interpretaci takových sdělení je nutná zkušenost věštce.
Článek je převzat ze stránky Divinace.