Úvod / Slovník / Buddha
Slovník: Buddha

Buddha - osvícený

Buddha (procitnuvší - probuzený - osvícený)

Buddha je dokonale osvícená bytost, která dosáhla všeobjímajícího pochopení povahy všeho, co je. Toto pochopení je provázeno neomezenou schopností vnímat vše z pohledu úplné moudrosti a univerzálního vcítění. Svým vlastním poznáním Buddha našel dokonalé řešení všeho utrpení, které zakouší každý živý tvor. Buddha nezasahuje do životů živých bytostí (jako to dělají bodhisattwové), je vzorem, který přivádí hledající na cestu k osvícení.


Gautama Buddha - legenda o životě Osvíceného

Malý Princ
Siddharta Gautama Buddha se narodil přibližně roku 600 př.n.l., v královské rodině ve městě Lumbini (dnešní Nepál). Své dětství a mládí strávil Buddha v blahobytu a dostalo se mu vynikajícího vzdělání. Po celý svůj život v paláci byl obklopen jen krásnými lidmi, krásnými věcmi, nejčerstvějšími květinami a vybranými jídly. Vše, co jen zdánlivě podléhalo rozkladu, vše nemocné, staré či nehezké, bylo záměrně před Buddhou, na nařízení jeho otce, skryto či odklizeno z jeho dosahu. Král si velmi přál, aby se jeho jediný syn stal velkým vládcem, větším, než je on sám. A Buddha plnil všechna jeho očekávání.

Setkání s realitou
Jednoho dne však vyjel princ Siddharta na koni z královských zahrad. Za zdmi paláce svého otce spatřil utrpení, nemoc a smrt, pro něj zcela neznámé aspekty života. V téže době se Buddha stává čerstvým otcem malého synka, kterého porodila jeho milovaná žena. Buddha chápe, že utrpení, nemoc a smrt jednou čekají i je, rozhodne se proto odejít a hledat možnost osvobození pro všechny. Ve svých 29 letech opouští blahobyt (první extrém) a odchází hledat pravdu o životě, nalézt podstatu utrpení a způsob, jak se od všudypřítomného utrpení osvobodit. Na svém dlouhém putování se Buddha setkává s odlišnými pohledy a přístupy na cestě k pravdě. Buddha se stává žákem dvou významných guruů a na delší čas i přísným asketou (druhý extrém), avšak žádný z těchto přístupů (ani život v askezi, ani život pro požitky) ho nedovede k poznání, které hledá. Existuje snad ještě jiná cesta, jiný způsob?

Osvícení
Buddha je zklamán ze svého zjištění, že ani přísnou askezí, ani pomocí meditací, nelze dosáhnout osvobození. Náhle si vzpomene na zážitek z dětství, kdy zažil bezpodmínečnou radost a štěstí, prostřednictvím pohroužení se do přítomného okamžiku. Buddha poznává, že toto je cesta vedoucí k probuzení a tak se po následující dny věnuje tomuto novému cvičení. Po několika dnech Buddha dochází poznání a osvícení - pod starým fíkovníkem (strom Bodhi) poblíž města Gaya (Bodhgaya). Buddha poznává pomíjivost a promísenost všech jevů a věcí. Svět a člověk jsou spojením pocitů, představ, tělesnosti, pudů, vnímání a vědomých aktů. Po tři týdny byl Buddha ponořen do této dlouhé meditace, až k němu přišli dva nejvyšší bohové a přinesli mu dary. Bůh Indra mu věnoval velký bílý lasturový roh a bůh Brahma zlaté kolo s tisíci paprsky. Tyto dva dary symbolizovaly otáčení kola dharmy - prosbu, aby toto nové učení bylo rozšiřováno ku prospěchu všech živých bytostí. Poté Buddha opustil les a vydal se do města nedaleko Varanasi, aby zde zformuloval čtyři vznešené pravdy, jako základ tohoto učení.

Buddhův citát

Základy buddhismu

Čtyři vznešené pravdy
Koloběh neustále znovuzrozování (samsára) potrvá tak dlouho, dokud se v bytosti bude vyskytovat chtivost, nenávist a závist. Život je uspořádán podle karmy. Člověk je tím, čím byl a bude tím, čím je. Cílem je tento koloběh opustit, což je možné, pokud jsou pochopeny a plně přijaty Buddhovy čtyři vznešené pravdy. První pravda popisuje všudypřítomné utrpení, druhá pravda hledá příčinu utrpení (touha a žádostivost), třetí pravda formuje způsob jak se zbavit utrpení a čtvrtá pravda popisuje osmidílnou stezku, vedoucí k zániku utrpení. Buddha stanovuje základy novému náboženství (buddhismu) a jeho mnišským řádům. Ve svém učení lidem ukazuje cestu, jak je možné vymanit se z koloběhu znovuzrození (samsára) a dosáhnout konečného osvobození (nirvána). Buddha učí, jak jít po "střední cestě", cestě rovnováhy namísto extrémismu. Po zbytek života (než vstoupil do Nirvány) se věnuje podrobnému vysvětlení svého poznání a vyučování své cesty k jeho dosažení.

Podoby Osvícené bytosti

Mudry - svatá gesta a zobrazení Buddhy
Buddha bývá zobrazován nejčastěji v podobě meditujícího (sedícího v pozici diamantového sedu), oblečen jen v mnišském rouše. Jeho barvou (barvou osvícení) je zlatá, často má tedy jeho kůže zlatou barvu. Buddha má nápadně prodloužené ušní lalůčky (schopnost naslouchat nitru), dalším zvláštním znakem je "oko moudrosti" uprostřed jeho čela a vlasy vyčesané do drdolu, směřujícím špičkou vzhůru (znak dokonalého osvícení). Jeho dlaně a prsty ukazují různá gesta - mudry. Nejčastější mudrou je mudra Dhunana (na obrázku v pravo), gesto vnitřní rovnováhy, kdy ruce spočívají uvolněně v klíně s dlaněmi vzhůru (palce a prsty se vzájemně dotýkají). Právě tato pozice naznačuje zrušení duality, která je pro dosažení osvícení podstatná, právě takto dosáhl Buddha osvícení. Další častou mudrou je mudra Namaskara (ruce složeny pod srdcem, dlaněmi k sobě - na obrázku vlevo). Toto gesto je známé snad všem - symbolizuje pozdrav, modlitbu a úctu. Buddha bývá nejčastěji zobrazován jako bytost sedící na lotosovém trůně. Lotos je ztělesněním čistoty a taktéž je považován jako vnímatelný obraz kosmu. Buddha ležící na boku, s hlavou podepřenou jednou rukou, značí Buddhův vstup do nirvány, Buddha stojící - symbolizuje Buddhův sestup z nebe. 

Buddhové

Modrý Buddha - Buddha medicíny
Bhaišadža Guru je znám jako uzdravující Buddha. Buddha medicíny je zobrazován v modré barvě (modrá barva kůže). Buddha medicíny je buď téměř nahý, nebo je oblečený do mnišského šatu, často je obklopen léčivými rostlinami. Hlavními znaky Buddhy - léčitele je urna (kruhová tečka na čele), ushnisha (uzel vlasů přeměněný na výrůstek na lebce Buddhy - první hlavní znak Buddhy) a krátké zakroucené vlasy. Jeho levá ruka leží v klíně a obvykle drží almužní nádobu, nebo misku, v níž připravuje léky. Pravá ruka, v gestu plnění přání (vajradamudra), svírá rozkvetlou ratolest nebo plod myrobalánu. Myrobalanový strom se vyskytuje v Indii a jiných tropických zemích, plodí ořechy. Filosofie tibetské medicíny je odvozena z ájurvédského lékařství, které rozlišuje tři základní substance - pitta, váta a kapha. Nemoc znamená disharmonii mezi těmito třemi substancemi, cílem lékařské péče je znovunastolení rovnováhy. Při řádném uctívání Buddhy medicíny přináší Buddha duchovní léčbu, pouhý dotek jeho obrázku může mít léčebné účinky. Prostřednictvím meditace o modrém Buddhovi je možné získat velkou terapeutickou a léčivou sílu, potřebnou k vyléčení sebe sama i druhých.

Čínský Buddha – Budai
Čínský Buddha se od ostatních zpodobnění podstatně liší. Rozdíl je patrný na první pohled - čínský Buddha má velké kulaté břicho a směje se. Toto zpodobnění je v Číně velmi populární. Budai není znázorněním Gautamy, ale Maitréji, příštího Buddhy - Buddhy nového věku, který ještě dlí na nebesích. Maitreya má znovu uvést do chodu kolo Dharmy a učit novou cestu k osvícení. Budai má často na zádech plátěný pytel, který není nikdy prázdný. Symbolizuje nekonečnou ochotu pomoci chudým a potřebným. V pytli většinou nosí jídlo, pití a jiné poklady. V ruce často drží Čínský vějíř oogi, vějíř slibující splnění přání. V dávných dobách tímto vějířem aristokraté kynuli svým poddaným na znamení, že jim bude vyhověno. Budai je též často vyobrazován obklopený skupinou dovádějících dětí. Tento smějící se Buddha je ochráncem dětí (Budai chrání ty, kteří nemají jiné možnosti, jak se uchránit) a je pánem veselí a smíchu. Dle čínské historie byl Budai chánský mnich, který žil v období dynastie Liang, někdy kolem 907 - 923 po Kristu. Jeho buddhistickým jménem bylo Qieci, což znamená: Toto slibuji. Byl znám pro svou dobrou a milující povahu. Budai se vyskytuje i v Zenu, kde se o něm hovoří v jednom koánu. Budai cestoval po světě a dával chudým dětem sladkosti. Cestoval od města k městu a peníze si bral pouze od zenových mnichů a studentů. Jednoho dne před něj přišel mnich a zeptal se jej, co vlastně znamená Zen. Budai položil svůj pytel a odpověděl: "Jak lze poznat, co je Zen?" Potom opět zvedl svůj pytel a šel dál. Sochy a vyobrazení Budaie jsou v Číně chloubou mnoha chrámů, restaurací a obchodů a právě v této podobě se často používají jako prvek Feng Shui. Velké břicho a úsměv symbolizují hojnost a štěstí, život plný dostatku. Občas drží Buddha misku, což je tradiční symbol bohatství.

   Čínský Buddha

Buddha a Feng Shui

Ve Feng Shui existuje mnoho Buddhů pro různé příležitosti. Pokud drží v ruce misku - přináší hojnost a bohatství. Pokud máte o některého zájem, klikněte na výraz Buddha a vyberte si některou z produktů, které nabízíme. 

  • Buddha pro bezpečné cestování má přes rameno svůj pytel a v ruce Kouli bohatství. Koule bohatství, stejně jako perla, symbolizuje moudrost.
  • Buddha pro prosperitu má ruce nad hlavou a svírá v nich zlatý ingot.
  • Buddha pro lásku sedí s nohama u sebe, pytel má přes rameno a v ruce drží Kouli bohatství.
  • Buddha spirituální cesty drží vějíř a náhrdelník. Vějíř symbolizuje štěstí, Budai jím mává, aby zažehnal problémy.
  • Buddha šťastného domova má u sebe deštník (symbol ochrany před neštěstím).
  • Buddha pro dlouhý život sedí na pytli požehnání v ruce má Kouli bohatství a v druhé ingot.
  • Buddha pro ochranu financí - sedí na pytli nebo na penězích.

Umístění sošky Buddhy v interiéru
Je mnoho míst, kam lze Buddhu umístit. Buddha je ve Feng Shui symbolem moudrosti, štěstí, vyrovnanosti, osvícení, blahobytu a pozitivní energie. Buddha se umisťuje do rohu místnosti, tam kde obvykle meditujeme, nebo na oltář. Takto umístěný symbolizuje Buddha vnitřní klid a hledání cíle a smyslu života. Takto umístěný Buddha v podobě Budai (smějícího se Buddhy) symbolizuje požehnání na životní stezce. Odborníci na Feng Shui doporučují umísit sošku Buddhy naproti hlavním dveřím, na stolek asi třicet centimetrů vysoký. V tomto místě může Buddha zahnat veškeré negativní energie, které by dveřmi mohly do domova pronikat. Buddhu je také možno umístit do obývacího pokoje (nejlépe naproti předním hlavním dveřím), neměl by se však dávat do ložnic, jídelen ani koupelen, mohlo by dojít ke špatnému proudění energie. Buddha by též neměl nikdy stát na holé zemi, je dobré umístit ho na podstavec minimálně 4 cm od země, aby nedošlo k zablokování nebo narušení proudění energie čchi. Studenti si mohou, pro zvýšení učebního zápalu a odhodlání, umístit sošku Buddhy na svůj pracovní stůl. Buddha taktéž potřeboval energii vytrvalosti, aby dosáhl osvícení. Pro zvýšení prosperity a slávy firmy si mohou obchodníci umístit sošku Buddhy na recepční stůl. Buddha se také umísťuje do zahrad (zde se nejvíce hodí v jeho vyobrazení v pozici lotosového sedu), dodává místu harmonii.

Dotkni se pro štěstíK Buddhovi je třeba chovat se s respektem a zacházet s ním s úctou, kterou si zasluhuje, pak trvale přináší do domova blahodárnou energii a svým majitelům se hojně odvděčuje. Říká se, že pokud člověk chce, aby k němu přišlo štěstí, měl dobrý den, vyhýbala se mu smůla, uzdravil se, nebo se mu splnilo nějaké přání, měl by pohladit Buddhovo břicho pro štěstí.

 

 

 

 

 

Líbí se vám tento článek? Sdílejte jej se svými přáteli