Amulet V srdci staré Lípy, bronz
Popis
V širém poli lípa stojí a nad hlavou šedivé nebe bez okrajů.
Je ticho a klid.
Ale hleď!
Zpod šedivých šatů nebe vykukuje bílé krajkoví!
Jsou nebeské princezny
a své paže vztahují vždy k Slunci.
Tu Srdce v hrudi dutá...
Na šedivé nebe lidé nehledí.
Málokdo vidí nebeské princezny.
Málokdo vzpomene na lípu v poli.
A přitom vprostřed kmene lípy zelený je list.
Snad svitek, zpráva?
Kdo umí ji číst?
Jen Srdce, které není z kamene.
Tak lípa hledí do kraje.
Viděla život i smrt, objetí i milování.
Vprostřed pole stojí, svět jako dítě svoje chrání.
Pod jejími větvemi jsme stáli.
Milovali.
Radili se, vzpomínali.
Smáli se a radovali.
Zakládali Míru smlouvy.
My přísahali.
A ona vše stvrdila svým mlčenlivým stínem.
A bylo dobře na duši.
Šel čas a my daleko jsme odešli. Ona stále stojí.
Vítr vane a nad poli létají skřivani. Jako kdysi.
Naše úmluvy u ní stále platí.
Lípa je drží, má je ve své hrudi.
Tak jsme poznali svět. Získali jsme cosi a pak to ztratili.
Ruce zůstaly prázdné a v duši stýská se.
To srdce staré lípy v nás samotných se ozývá!
Jdeme Domů.
A teprve teď vidíme, že Nebe není prázdné.
Že nebeské princezny se radují nad naším návratem.
Že Slunce vysoko stojí a náš návrat skřivani v poli ohlašují.
Domov se raduje.
Syn a dcera se vrací!
Domove!
Lípo!
Slunce, mraky, vodo, ptáci!
Hleď, své smlouvy s Bohem znovu jsme teď obnovili.
Vrací se nám radost, láska, síly.
Z Nebes žehná nám to slunko zlaté.
V polích znovu osejeme vlastním obilím.
Přiložíme ruku k společnému dílu.
Obnovíme, co jsme ztratili.
Slovanská lípa stojí.
A její oči hledí do Nekonečna.
Srdce má Sílu.
Ze sebe samé vždycky všechno obnoví.
Lípa byla a je vždycky stromem Slovanů. Je symbolem stability, prosperity, Míru, spojenectví a lásky. Říká se, že v jejím nitru sídlí duch Ženy. Je jako Matka. A Matka je Láska. Matka je Domov. Je to krása a vůně jejích květů, léčivé dary jejích listů. Chlad jejího stínu. Zvuk jejích listů, třepotajících se ve větru. Ptáci sedící v jejích větvích. Připomíná nám náš původ. Lásku ke krajině, k rodné vlasti, k naší rodině a předkům. Obnovuje Mír a Lásku k Bohu. Žehná a dává. Stále je.
Až se navrátíš na své pole a dobrou rukou pohladíš svou půdu, zaslechneš skřivana.
Tvá Láska všechno obnoví.
Právě ta tvá.
Materiál
bronz
Výška x šířka přívěsku
4 x 6 cm
Přívěsek dodáváme bez šňůrky. Chcete-li, můžete si nějakou vybrat v naší nabídce Řetízky, šňůrky, lanka.
Je ticho a klid.
Ale hleď!
Zpod šedivých šatů nebe vykukuje bílé krajkoví!
Jsou nebeské princezny
a své paže vztahují vždy k Slunci.
Tu Srdce v hrudi dutá...
Na šedivé nebe lidé nehledí.
Málokdo vidí nebeské princezny.
Málokdo vzpomene na lípu v poli.
A přitom vprostřed kmene lípy zelený je list.
Snad svitek, zpráva?
Kdo umí ji číst?
Jen Srdce, které není z kamene.
Tak lípa hledí do kraje.
Viděla život i smrt, objetí i milování.
Vprostřed pole stojí, svět jako dítě svoje chrání.
Pod jejími větvemi jsme stáli.
Milovali.
Radili se, vzpomínali.
Smáli se a radovali.
Zakládali Míru smlouvy.
My přísahali.
A ona vše stvrdila svým mlčenlivým stínem.
A bylo dobře na duši.
Šel čas a my daleko jsme odešli. Ona stále stojí.
Vítr vane a nad poli létají skřivani. Jako kdysi.
Naše úmluvy u ní stále platí.
Lípa je drží, má je ve své hrudi.
Tak jsme poznali svět. Získali jsme cosi a pak to ztratili.
Ruce zůstaly prázdné a v duši stýská se.
To srdce staré lípy v nás samotných se ozývá!
Jdeme Domů.
A teprve teď vidíme, že Nebe není prázdné.
Že nebeské princezny se radují nad naším návratem.
Že Slunce vysoko stojí a náš návrat skřivani v poli ohlašují.
Domov se raduje.
Syn a dcera se vrací!
Domove!
Lípo!
Slunce, mraky, vodo, ptáci!
Hleď, své smlouvy s Bohem znovu jsme teď obnovili.
Vrací se nám radost, láska, síly.
Z Nebes žehná nám to slunko zlaté.
V polích znovu osejeme vlastním obilím.
Přiložíme ruku k společnému dílu.
Obnovíme, co jsme ztratili.
Slovanská lípa stojí.
A její oči hledí do Nekonečna.
Srdce má Sílu.
Ze sebe samé vždycky všechno obnoví.
Lípa byla a je vždycky stromem Slovanů. Je symbolem stability, prosperity, Míru, spojenectví a lásky. Říká se, že v jejím nitru sídlí duch Ženy. Je jako Matka. A Matka je Láska. Matka je Domov. Je to krása a vůně jejích květů, léčivé dary jejích listů. Chlad jejího stínu. Zvuk jejích listů, třepotajících se ve větru. Ptáci sedící v jejích větvích. Připomíná nám náš původ. Lásku ke krajině, k rodné vlasti, k naší rodině a předkům. Obnovuje Mír a Lásku k Bohu. Žehná a dává. Stále je.
Až se navrátíš na své pole a dobrou rukou pohladíš svou půdu, zaslechneš skřivana.
Tvá Láska všechno obnoví.
Právě ta tvá.
Materiál
bronz
Výška x šířka přívěsku
4 x 6 cm
Přívěsek dodáváme bez šňůrky. Chcete-li, můžete si nějakou vybrat v naší nabídce Řetízky, šňůrky, lanka.
