Příběh o nejšťastnějším a nejbohatším člověku

Hluboké, pravé, dokonalé a nepomíjející štěstí existuje, a nestojí nic - eshop Bombastus    Štěstí. Říká se o něm, že je jako muška zlatá. Hned je tady, a hned zase tam. Jako muška si přilétne, usedne a za chvíli zase letí jinam. Tento druh štěstí je prchavý, pomíjející, protože závisí na hmotném světě, a ten je dočasný. Vše, co nám zde ve hmotném světě přináší pocit štěstí, je dočasné. Proto věříme, že nemůžeme být trvale šťastní. A přesto, všichni víme, že štěstí - opravdové, hluboké a trvalé - existuje. Mnozí jej zažili a mnozí jej zažívají. Takoví lidé již o nic neusilují, jsou naprosto šťastni teď a tady, za jakýchkoliv podmínek. V čem je to kouzlo? V čem spočívá takové štěstí a jak to, že nepomíjí? Je možné také něco takového prožívat? Jak to nalézt, jak toho dosáhnout? Jednoduše! Štěstí, to opravdové hluboké a nepomíjející štěstí, nemá s tímto hmotným světem vlastně vůbec nic společného. Přečtěte si příběh toho, kdo žije jako král, ačkoliv nemá vůbec nic...

„V jedné vesnici žil Člověk. Lišil se od ostatních tím, že ačkoli žil v chudobě, žil s radostí, vždy nezištně pomáhal druhým, jak jen mohl: někde slovem, někde činem. Proslýchalo se, že když zůstává sám, blahořečí Boha, upřímně mu děkuje za to, že ho obdařil svými bohatými dary. Tyto řeči se dostaly až k proslulému veleknězi. I rozhodl se kněz navštívit tohoto Člověka, aby u něho vyzvěděl, za jaké bohaté dary Boha chválí.

Kněz přišel do ubohé chýše, kde žil tento chudák, a říká: „Přeji ti dobrý den!“ Člověk mu s úsměvem odpověděl: „Já už si ani nepamatuju, aby pro mne den nebyl dobrý.“ Velekněz se takové odpovědi podivil, vždyť nikdo před ním mu ještě takto neodpověděl. I rozhodl se říci pozdrav jinak: „Prostě ti přeji, aby ti dal Bůh štěstí.“ Člověk se také podivil a řekl: „Ani nešťastný jsem nikdy nebyl.“ Velekněz si pomyslel, že chudák jednoduše nezná dobré způsoby, jak vést světský rozhovor, a řekl: „Proč něco takového říkáš?! Já ti prostě přeji, abys byl v životě úspěšný.“ Člověk se ještě více podivil a upřímně odpověděl: „Já jsem nebyl nešťastný, dobrý člověče.“ Velekněz pochopil, že tento chudák nepoznal jeho proslulou osobu a rozhodl se přejít k věci: „Dobře, tak já ti přeji to, co si ty sám přeješ…“ „Co si sám přeji?!“ rozesmál se člověk. „Ale já nic nepotřebuji. Mám všechno, co si přeji.“ „Jak že?!“ užasl tentokrát velekněz. „Vždyť žiješ v bídě! I bohatí lidé toho mnoho potřebují a mnohé si přejí, a chudáci tím spíš mají potřebu.“

Člověk řekl: „Tito lidé jsou nešťastní, protože hledají štěstí pozemské a žijí ve strachu, že přijdou o iluze a budou nešťastní. Nešťastný je ten, kdo své štěstí hledá v iluzích tohoto světa. Vždyť tady je pouze jedno opravdové štěstí – být pevně spojen s Bohem a žít Jeho vůlí. Já nehledám dočasné štěstí, protože za to, co mám, co je mi v životě Bohem dáno, za to jsem vděčný. Všechno přijímám s radostí: i to co lidé nazývají trápením, i to, co lidé nazývají neštěstím. Jsem Mu vděčný za to, že mne obdařil bohatými dary.“ Velekněz se usmál: „Ale Bůh ti nic nedal, to znamená, že Mu děkuješ pokrytecky.“ Člověk odpověděl: „Bůh mě vidí, vidí všechna má pokušení a všechny mé možnosti. Vždy mi dává to, co mne činí duchovně dokonalým.“ Velekněz se zeptal: „A pro co žiješ?“ Člověk odpověděl: „Mou starostí každý den je to, abych byl pevně spojen s Bohem a žil podle Jeho vůle, aby byl můj život dokonale sjednocený a byl v souladu s Boží vůlí. Tak plyne můj den. A každou noc, když se ukládám ke spánku, odcházím k Bohu. „A kde jsi Boha našel?“ „Tam, kde jsem našel Pravdu, když jsem jako šaty zanechal všechno pozemské na břehu svých pochybností a vešel jsem do Jeho vod Osvícení v čistotě svých úmyslů a dobrého Svědomí.“

Štěstí - příběh o nejšťastnějším a nejbohatším člověku


Velekněz zapochyboval, neboť se ještě nikdy nesetkal s takovým chudákem, který by pronášel taková slova.  „Řekni, takto hovoříš ze svého přesvědčení? Budeš takto smýšlet i tehdy, pokud by Bůh poslal tvou Duši do pekla?“ Člověk pokrčil rameny a odpověděl: „Každý den se držím Boha celým svým nerozlučným objetím mé Duše. Moje upřímná Láska k Němu je nekonečná. Moje objetí je natolik pevné a Láska k Němu natolik bezmezná, že ať by mne Bůh poslal kamkoli, byl by tam i On se mnou. A pokud je On se mnou, čeho bych se měl bát? Život je pro mne tam, kde je On. Mé Duši by bylo milejší být mimo Nebe a s Ním, než být v Nebi a bez Něho.“

„Kdo jsi?“ zeptal se údivem a úlekem velekněz. „Ať už jsem kdokoli, jsem spokojen se svým životem. A opravdu bych ho nevyměnil za život a bohatství všech pozemských vládců. Každý člověk, který umí ovládat sám sebe, vládnout svým myšlenkám a který žije v pevném objetí Lásky k Bohu, je nejbohatší a nejšťastnější člověk na tomto světě.“ „Řekni mi, chudáku, kdo tě naučil takové Moudrosti?“ „Mám jediného učitele a tím je Bůh. Každý den svého života se na tomto světě snažím činit dobro, modlím se, přebývám v blahých myšlenkách. Přitom se ale vždy starám o jediné, abych byl pevně spojen s Bohem a Jeho bezbřehou Láskou ke mně. Pouze spojení s Bohem mne činí duchovně dokonalým. A život v Lásce Boží mne učí všemu.“
 

Text v plném znění přejat z knihy AllatRa, článek je převzat z webu: http://znalosti-osvobozuji.webnode.cz/news/pribeh-o-nejstastnejsim-a-nejbohatsim-cloveku/

 

Líbí se vám tento článek? Sdílejte jej se svými přáteli.