O planetě Faetón

V časech dávných, pradávných, v dobách, které dnes již nikdo nepamatuje, existovala v nekonečném Vesmíru jedna krásná velká planeta plná života. Faetón. Byla osídlena živými tvory a nad jejími přírodními krásami srdce jen jásalo. Tato planeta byla obývána vyspělými bytostmi, podobnými lidem. Bytosti byly tvořeny zvláštní energeticko - hmotnou konstrukcí, do které bylo zasazeno bílé Jádro - Duše. Ta byla jejich pravým ryzím Já, to ona jim zprostředkovávala kontakt s duchovním světem, světem Boha. Bytosti obývající tuto planetu žily, tvořily a duchovně se rozvíjely prostřednictvím svého světelného Jádra a posvátné živé síly Ducha, jenž jim byla dána darem samotným Stvořitelem.

Smyslem existence každé lidské bytosti je duchovní transformace, osvobození Duše z materiálního zajetí, získání Věčného Života. A tak stejně jako my, i lidé z Faetónu se snažili spojit se silou svého živoucího Ducha s oním bílým Jádrem, a to v podmínkách existence ve hmotě. Hmota tomuto spojení kladla značný odpor, což bylo také jejím pravým smyslem a účelem. Pokoušela, sváděla z cesty, kladla pasti, překážky, mlžila, zaměňovala, nutila k zapomnění. A tak mnozí sešli z cesty a zapomněli, kým jsou a proč existují. Spojení se nezdařilo a jejich duše musela oblékat mnoho dalších těl, než nakonec prozřeli. Pokud se však toto spojení bytosti podařilo, pak se po rozpadu hmotné skořápky celá její konstrukce proměnila. Jádro spojením dozrálo a bytost po smrti odešla do Věčnosti, získala Věčný Život, stala se součástí duchovního světa. Naplnila tak smysl své existence.



Klíč od ráje a pekla
Pravidelně, v určitých vrcholových momentech lidské civilizace se do světa lidí dává svérázný los (klíč od ráje a pekla). Je to zvuková adaptovaná formule Prvotního zvuku, zde na Zemi nazývaná jako Grál. Dává se, protože lidé musí mít právo globální volby. Ten, kdo tento Grál získá a "aktivuje", bude disponovat silou samotného Stvořitele, otevřou se před ním brány do Jeho světa. Sílu může člověk použít buď jen pro sebe, pro své duchovní zdokonalení - osvícení, získá tak "moc nad svým nitrem". Takovému člověku se otevírá Poznání světa Boha a zpravidla ho přestává tento přízemní svět zajímat. A nebo může využít plnou sílu Grálu a získat tak "moc nad vnějším". Síla Grálu je nesmírná, dává možnost zničit celou planetu, ale také vzkřísit její prvotní podobu a nastolit Zlatý věk. Co se však nakonec stane, závisí na volbě - přání toho, kdo tuto sílu otevře.

A tak v čase, jenž byl určen, byl na Faetón přinesen Klíč. Ten, který dává nesmrtelnost i Moc nad světem. Někdo jej získal a otevřel.

Zkáza Faetónu
V ten den zahynulo na Faetónu 7 miliard bytostí a celá planeta zmizela v nenávratnu, jakoby nikdy neexistovala. Světlo Faetónu zhaslo a s ním i obrovské množství životů. Z celé krásné planety zbyl jen pás asteroidů, nacházející se v místě mezi Marsem a Jupiterem. Ještě stále se pohybují po oběžné dráze, jako kdysi Faetón. Na planetě Zemi bylo tato událost viditelná (stala před cca 5 000 lety - tedy poměrně nedávno), informace o zničení Faetónu je zaznamenána v legendě o synovi slunečního Boha Helia. "Podle mýtu nebyl Faetón nesmrtelný jako jeho otec, bůh slunce Helios, neboť byl zrozen smrtelnou vílou Klimenou, dcerou mořské Bohyně Fetidy. Jak praví legenda, jednoho dne požádal Faetón otce Helia, aby mu alespoň jednou svěřil řízení svého zlatého slunečního vozu, na němž  Helios dělal denní cesty po nebeské dráze. Helios jeho přání vyhověl a vůz mu půjčil. Ale Faetón ztratil cestu mezi nebeskými souhvězdími a ohniví koně, když pocítili slabost v rukou kočího, pobíhali zmateně po obloze. Ohnivý vůz se nebezpečně blížil k Zemi. Hořely lesy, skály praskaly horkem, voda se vařila v mořích i řekách. Hynula zvířata, ptáci i ryby, umírali lidé. Bohyně Země Gaia se modlila a prosila Dia, vládce Bohů, boha hromů a blesků o ochranu. Zeus porazil bleskem Heliův vůz, aby zachránil Zemi před zničením. Faetón s plameny v kudrnách probleskl oblohou a spadl na okraji ekumeny v dalekých severních vodách řeky Eridan." Adaptovaná formule Prvotního Zvuku se tedy dostala do špatných "rukou". Získali Moc nad mocí, ale kvůli své posedlosti velikášstvím, skončili. Proto jedna z nejkrásnějších planet této galaxie dnes již neexistuje.

Propůjčená Moc
Jaká asi byla bytost, která způsobila tuto zkázu? Jak a pro co žila, jaká byla uvnitř a jaký byl vlastně její záměr, když tuto Sílu otevřela? Co se asi stalo s její duší? Proč použila Sílu v negativním aspektu? Vždyť musela vědět, že síla Grálu je pouze propůjčena. To, že ji člověk otevřel přece neznamená, že se stal Bohem nebo že je mu roven! I když drží v "ruce" kus jeho Moci, stále se Mu za vše zodpovídá! Můžeme se pouze domýšlet, jak to tenkrát bylo. Pravdou je, že následkem této Volby byl totální krach - Konec pro všechny.

Grál na Zemi
Na planetě Zemi byl tento Klíč, kterému říkáme Grál, lidem předán celkem již šestkrát. Ve třech případech byl použit pro osobní osvícení a v dalších třech ve své plné síle. A vždy to byly ženy, které na sebe vzaly tu obrovskou Odpovědnost za osudy lidí. Před zhruba dvěma tisíci lety předal Ježíš "Klíče od Království Nebeského" Marii Magdaleně, ženě vznešené a čisté duše. Pravil: "Ty jsi Magdala Církve Mé a brány pekelné ji nepřemohou. Dám ti klíče od Nebeského Království, a cokoli svážeš na zemi, bude už svázáno v nebi a cokoli rozvážeš na zemi, bude už rozvázáno v nebi." Marie odhalila vnější sílu Grálu a vzala na sebe obrovskou Odpovědnost kvůli pomoci trpícím. Volba Marie Magdaleny je velkým duchovním činem, neboť přestože poznala Vyšší svět, neodešla do něj, ona se stala Bytostí vyšší než Člověk, zůstala stát mezi světy, aby pomohla všem, kdo se k ní obrací. Díky tomu dodnes přichází skrze Marii na pomoc trpícím zde Zemi obrovská duchovní síla. Právě ona se už dva tisíce let zjevuje lidem. Marie Magdalena dodnes vládne silou, již odhalila při otevření Grálu. Když byl Grál dán pošesté, získali jej ti, jež založili řád Templářů. Tito lidé odhalili pouze vnitřní sílu a rozhodli se, že poslouží věci Mariině. Využili svých získaných zvláštních schopností k organizaci a rozvoji v té době zcela nové formace společnosti s převládajícími duchovními cíli. Právě tito lidé založili Řád, jenž následně dostal jméno "templáři".

A znovu bude dán Grál
Naše civilizace, a cítíme to všichni někde hluboko v sobě, se nachází v rozhodující době. Blížíme se k období, kdy se rozhodne o osudu nás všech, celé naší civilizace. A bude záležet na každém jednotlivci, protože každý člověk bude vědomě či nevědomě přispívat k této rozhodující Volbě. V této době bude na Zemi přítomen i sám Rigden Djapo a v tomto období bude předán Svatý Grál. A jakou cestu si lidstvo vybere, tam se také vysokou rychlostí požene. Následkem Volby může být smutný Konec a nebo také Začátek světlé budoucnosti! Blíží se doba, kdy bude Grál dán po sedmé. A budou jej hledat mnozí. Kdo jej asi nalezne a jak tuto Moc použije? Jaká bude jeho volba? Bude podobna spíše volbě Mariině nebo bytosti z Faetónu? A co bychom udělali my sami, kdybychom tento Grál nalezli, získali takovou Moc? Mohli bychom jej použít pouze pro sebe, jako vstupenku do světa Věčnosti. Měli bychom však to srdce dívat se z duchovního světa na Zemi, na níž jsme žili, s vědomím, že jsme ji ponechali jejímu osudu, že jsme nic neudělali, i když jsme viděli všechny její možnosti? Unesli bychom to? Nebo bychom použili tuto Sílu v plném rozsahu? Jak? Co bychom udělali? Jaká by byla naše volba?

Kdo jej nalezne?
Jaký asi bude člověk, který tuto Sílu získá? Kéž je to člověk s velkým srdcem, duchovně silný. Člověk, který již nemá žádné sobecké záměry, netrpí mánií velikášství, tužbami po slávě a moci, po hmotných věcech a smyslových potěšeních. Takový, který zvítězil nad svým egoismem, sobectvím a pýchou, jež je materiální podstatě v člověku vlastní. Vždyť on bude mít možnost disponovat mocí nad světem, bude moci nastolit podmínky pro příchod Zlatého tisíciletí a vytvoření duchovní civilizace, ve které bychom si my všichni přáli žít. Kéž Grál otevře někdo právě takový.

Vše máme ve svých rukou
Nebylo by ani trochu moudré pasívně čekat na to, jak "to" tady celé dopadne, jestli ten, kdo najde a otevře Grál, nás zachrání nebo ne, a co bude dál. Vždyť kdo nám zaručuje, že se té doby dožijeme? Nikdo z nás skutečně neví, jak dlouhý je čas, jenž je mu vyměřen. My všichni, každý sám za sebe, se musíme snažit o to, abychom získali život ve Věčnosti - tedy skutečný Život, protože to je důvod, proč tady existujeme. Boží zákony platí pro všechny stejně a jak bylo řečeno a psáno - každý má šanci, vše má ve svých rukou. Můžeme dosáhnout spojení své Osobnosti (Ducha) s Duší a odejít do světa Boha, budeme-li se skutečně snažit. A na této cestě, vedoucí k osvobození Duše z materiálního zajetí, můžeme pomoci mnohým dalším lidem, teď a tady, a to i bez Grálu.

Ta, která je hodna následování
I když nemáme Grál, můžeme se i tak stát mocnými - ve svých vlastních životech. Můžeme jít po duchovní cestě, cestě, po níž šli ti, kteří něčeho skutečně dosáhli. Můžeme už teď provést svou vlastní volbu, zvolit cestu vedoucí k Tomu, jenž nás stvořil. Je v naší moci zkrotit svou materiální podstatu, uvázat na řetěz to zvíře v sobě (protože tam patří), odhodit všechny masky, iluze, prázdná přání a materiální cíle, procítit se k Duši, té božské jiskře v nás a realizovat svůj vnitřní potenciál v maximální míře. Můžeme už teď pomáhat druhým a šířit dobro kolem sebe. Můžeme se pokusit stát se podobnými Té, která stojí mezi světy. Marii, bytosti, která je příkladem skutečné duchovní síly, které je člověk schopen dosáhnout. Ona je ta, která je hodna následování. Ona je příkladem člověka, který vyměnil osobní prospěch, možnost odejít do světa Boha, za pomoc lidem zde na Zemi. Jaký to Velký čin! K takové bychom měli vzhlížet, ne k modlám, kterým se v naší civilizované společnosti klaníme. Zatímco se dohadujeme s druhými o svých pravdách, vyjadřujeme názory, zastáváme stanoviska, závidíme jeden druhému, honíme se za penězi, budujeme kariéru, sháníme "potřebnosti" do svých domácností, řešíme, co na sebe, přibývající vrásky a kila... Zatímco ztrácíme a často záměrně utrácíme drahocenný životní čas a sílu na iluze tohoto pomíjivého světa, ona stojí mezi světy a podává ruku všem, kdo chtějí dosáhnout něčeho vyššího. Vzpomeňme na ni, během svého dne, při sledování TV, brouzdání po internetových stránkách, při nakupování, vaření, uklízení... Vzpomeňme na tu, která na nás shlíží a podává nám svou ruku, stojíce mezi světy...

"Všechno v tomto světě má svůj Začátek a Konec. Ale jen pro ty, kteří prostřednictvím svých myšlenek a činů, dokázali poznat něco Vyššího, se Konec stává Začátkem."


Informace, uvedené v tomto článku, pochází z knihy Sensei ze Šambaly, kniha čtvrtá