Zbav se negativních myšlenek
Nechovejme v sobě ani na okamžik negativní myšlenky! Braňme se jim! Ale i myšlenky a city smutku, strachu nebo obav a další jim podobné definitivně ze sebe a od sebe vyobcujme jako nezvané hosty.
V okamžiku, kdy objevíte, že se do vaší mysli vkrádá strach, hněv, smutek, nevítaná žádost, jejíhož splnění byste třeba jednou trpce litovali, začněte zvolna, soustředěně a jemně dýchat, zpomaleně, ale naprosto nenásilně. To zmírní intenzívnost vaší mysli. Pak si položte do nitra, do středu vaší bytosti, otázku: "Kdo je ten, kdo má tento strach, tuto žádost, tento hněv?" Klidně vyčkávejte, jako byste naslouchali vnitřní odpovědi. Nesnažte dát si ji sami svým vlastním rozumem, vlastním instinktem. Zaujměte jen tichý tázavý postoj - a už nedělejte nic jiného. Výsledkem bude, že se vaše myšlenky a city pozvolna rozplynou, jako by jich nikdy nebylo, a na jejich místo nastoupí to, co je v jejich pozadí: klid, mír a nesmírně čistá svoboda vaší vlastní božské podstaty. Té tiše a odevzdaně předejte svůj problém. Buďte ujištěni, že se ho ujme a že ho vyřeší bez chyby. Celé cvičení nemusí trvat déle než 2 - 3 minuty. A můžete je opakovat kolikrát chcete, až do úplného vyhlazení vašich nesnází.
Začněme žít jako lidé moudří a dobří. Naším jediným úkolem teď je, abychom byli tiší a pokorní a stále bdělí svého vnitřního božského Já. Jen tak se můžeme postupně stát průchody a nástroji Boží Vůle. Zevně to na nás ani moc vidět nebude, snad jen budeme mít téměř vždy dobrou náladu a budeme i klidnější a vyrovnanější. Vnitřně to však bude pravý život s velkým "Ž", šťastný život, život přirozeně čistý a čirý, život, který nelze poznat z knih ani přednášek a který dokonce nelze získat ani od osobního učitele, ale který lze poznat - tehdy, když ho budeme sami plně účastni. Pak veškeré činy budou Jeho činy. Přestaneme pátrat po tajemstvích Božích, protože budeme žít Jeho životem. Poznáme, že v Bohu není žádných tajemství a žádných zázraků až na jeden - že je to právě tento život, co je samo o sobě jediným pravým zázrakem...
Úryvek z knihy Umění klidu mysli od Eduarda Tomáše