Vánoce konzumní a křesťanské

Historické a biblické údaje neříkají, že se Ježíš narodil na Vánoce. Slavení Vánoc 24. – 26. prosince je spojeno spíše s kulturními a náboženskými tradicemi než s přesným historickým datem. V tomto ročním období se slavily různé pohanské svátky. Nejslavnějšími z nich byly římské Saturnálie, oslavy boha Saturna, která probíhaly mezi 17. a 23. prosincem a byly časem veselí, hodování a výměny dárků. Dalším důležitým pohanským svátkem byla oslava zimního slunovratu kolem 21. prosince. V mnoha kulturách se tato doba chápala jako čas znovuzrození slunce a začátek nového cyklu.

Křesťanská církev zvolila čas od 24. do 26. prosince pro oslavu narození Ježíše z praktických důvodů. Pohanské komunity už byly zvyklé v tomto období slavit své vlastní svátky, takže snáze přejímaly křesťanství. Ze stejného důvodu se také kostely stavěly na místě původních předkřesťanských božišť, tím spíše, že tato pradávná místa ceremonií a rituálů byla postavena na silných energetických místech v krajině. Slavení Vánoc v prosinci mělo svou logiku a praktický účel z hlediska zemědělského cyklu roku. Končily práce venku, nastával zimní čas sněhu a odpočinku, což též přispělo k popularizaci a oblibě nového svátku.

Vánoce byly od prvních století našeho letopočtu náboženským svátkem, který oslavoval narození Ježíše Krista, mesiáše, Vykupitele, Spasitele. V Bibli se příchod syna Božího popisuje v evangeliích podle Matouše a Lukáše. Tradice jako advent, půlnoční a další vánoční mše, modlitby, rozjímání, zpívání koled, betlém, pastýři, tři králové, dobročinné dary chudým a potřebným atd. připomínají duchovní význam Vánoc.

Proměna Vánoc

V průběhu 20. století se Vánoce začaly stále více komercializovat. Pod vlivem rychlého ekonomického růstu a vzniku masové spotřeby se Vánoce proměnily na sekulární svátek konzumu. První obchod, který začal již v roce 1880 intenzivně propagovat vánoční nákupy, je britský obchodní dům Harrods. Postava Santa Clause, jak ji známe dnes, pochází z reklamní kampaně Coca-Coly v roce 1931.

Zásadní vliv na komercializaci Vánoc měla sekularizace, tedy zesvětštění společnosti, vykázání církve z veřejného života. Třeba známý Sigmund Feud si jako přírodovědecký psycholog dal za úkol „vyhnat Boha lidem z hlavy.“ Poslední ránu křesťanským Vánocům zasadily totalitní systémy. Nacisté se snažili nutit Němce místo Vánoc slavit germánský svátek Jul a místo kapra jíst pravého germánského kance. Komunisté zase Vánoce nahradili oslavami Nového roku, které provázel děduška Moroz, Sněguročka a stromek jolka.

Vánoce se staly časem, kdy lidé cítí povinnost nakupovat dárky v honbě za materiálním uspokojením. Čím více dárků, tím lepší Vánoce. Zažíváme stres z toho, co nakoupit, kolik utratit a zda budou dárky dostatečně „dobré“. Reklama vytváří intenzivní tlak. Sociální sítě přispívají k vytvoření nereálných představ o dokonalých Vánocích, což vede k zoufalým pocitům méněcennosti u těch, kteří to prostě nestíhají. Namísto duchovní reflexe a klidu se Vánoce často točí kolem hektických příprav, úklidu, vaření, pečení a organizování perfektního rodinného setkání. Místo radosti pak často přichází únava, frustrace, neklid, rozčarování a vyčerpání.

Co bychom mohli udělat pro hezčí Vánoce?

Zpomalit
Nic neuteče. Zítra je taky den. Co můžeš udělat dnes, můžeš udělat i zítra. Maňana, toto velmi používané španělské slovo znamená zítra, ale také pozítří, popozítří, za týden, za měsíc, a také někdy. 😊

Láska, blízkost, sdílení, rodina, přátelé
To potřebujeme víc než dárky a hostiny.

Zaměřit se na podstatné
Co je pro nás skutečně důležité? Jak se budeme dívat na věci, které nás dnes stresují, až nám bude třeba 95 let?

Zpět k jednoduchosti
Nejlepší dárek je čas, který strávíme spolu, a hlavně společný smích.

Soucit, péče, pomoc, starost o druhé
Platon říkal: „Starajíce se o štěstí druhých nacházíme své vlastní.“

Radost z přítomného okamžiku
Štěstí není „až tam, až když, až bude…“ Může být hned, tady a teď. Žijeme v bohatství, aniž si to uvědomujeme.

Usmíření
O Vánocích se nebojovalo. Klid zbraní. Když nabídneme smír a uzavřeme mír, spadne z nás obrovská tíha.

Rozjímání, spiritualita
Existuje Bůh? A jaký?

Zapomenutá dobrá zpráva aneb pravý smysl Vánoc

Pokud by nám narozený syn Boží nic nepřinesl, byla by jeho návštěva sice hezká, ale poněkud formální a Vánoce by byly jaksi servilní zdvořilou oslavou ze slušnosti, děkujeme za návštěvu. Ale Ježíš přinesl evangelium. To v překladu z řeckého eu-angelion znamená dobrá zpráva. Evangelium přináší pro celý svět poselství lásky, radosti, naděje, odpuštění, nesouzení, vykoupení, milosrdenství, útěchy, podpory, soucitu, pomoci. A mnoho praktických návodů, jak žít lepší život a tvořit lepší svět.

Hm, říkáme si, a co z toho? Toho se nenajíme. Naše západní společnost se velmi pyšní, že má lidská práva, svobodu jednotlivce, právní stát, rovnost lidí před zákonem, sociální spravedlnost, zdravotnictví, charitu, péči o staré lidi, důchody atd. A až na rusko-ukrajinskou výjimku už téměř vymizely války. To vše pochází z evangelia. Aniž si to uvědomujeme, naše společnost žije mnohem více evangelijně, než třeba před 100 – 200 – 300 a více lety. Díky Vánocům. Ježíš je stále mladý a stále má co říci. Tak šťastné a veselé.😊🙏🎄

Přeji Vám krásný Boží den
Mgr. Vladimír Halama
Zakladatel e-shopu Bombastus
 
Podívejte se na můj YouTube kanál
https://www.youtube.com/@pontifex_popularis