Vánoce keltské, šamanské i křesťanské

Milé přítelkyně, drazí přátelé, dříve jsme asi z nějakého automatického pocitu náboženské korektnosti psali o Vánocích sterilně, jak se obvykle píše. Svátky rodiny, návštěvy blízkých, vánoční dárky, radost, spokojenost, odpočinek, jídlo, cukroví, stromeček atd. Zřejmě jsme tak byli ještě po mnoha letech zvyklí z minulého režimu? Bůh ví. 😊 Nyní jsme si řekli, že budeme nazývat věci pravými jmény. Vánoce v naší společnosti jsou oslavou příchodu Syna Božího, který přinesl lidem dobrou zprávu, evangelium.
Jistě, mnozí lidé, zejména v naší komunitě, mají v oblibě novopohanský revival, Wicca, šamanismus atd. Pro ně jsou Vánoce oslavou Slunovratu. My máme pradávné tradice také v úctě, ctíme je, učíme se je, máme je rádi. Ale víme, že všechny okolní staré národy, Keltové, Vikingové, Germáni, Slované atd., v průběhu staletí přijali křesťanství. Nebylo to kvůli ozbrojeným misionářům, kteří porobené země násilně obrátili na víru ohněm a mečem. Křižácké výpravy se pořádaly až mnohem později. V letech 100 – 900 našeho letopočtu nebyla žádná síla, která by mohla tehdejší mocné kmeny donutit.
Stará náboženství byla přísná, tvrdá. Panovala v nich krutá absolutní či směnná spravedlnost a řád. Oko za oko, zub za zub. Lidé udobřovali své Bohy obětmi. Zeus a Jupiter neocenili, že někdo adoptoval nemocné osiřelé dítě. Křesťanství se proto šířilo samo jako myšlenka, která přirozeně oslovila zejména ženy, děti a staré lidi. Prosazovalo etiku, morálku, boj proti vlastním hříchům, zlozvykům, osobní rozvoj. Desatero ukazovalo návody na chování v různých životních situacích. Podobenství pomáhala věřícím fungovat v těžkých dobách, zvládat stres, nevzdávat se, nechávat věcem volný průběh, s nadějí se odevzdat Boží pomoci. Evangelia přinášela inspirace, jak dobře žít, smírně řešit konflikty. Křesťanství bylo pro rodinu, zastávalo se slabých, bezmocných, odstrčených. Těch je vždy nejvíc. Učilo lidi nestarat se jen o své ego, ale budovat Boží království pro blaho všech. Myslet stylem: „Jsme na jedné lodi“.

Myslím si, že nyní je doba, kdy je dobré si poselství evangelia znovu připomínat. Historie se opakuje. Měli jsme dlouho vládu rozumu, vědy. Osvícenství, technické 19. a 20. století. V médiích čteme o tom, že jsme velmi ateistický národ. Ale to je jen novinářský chybný výklad. Ve skutečnosti je u nás i podle sociologických výzkumů ateistů menšina. Možná skoro žádný. 😊 Ve sčítání lidu se hlásí k církvím 22% obyvatel. Často slyšíme: „Věřím v Boha, ale po svém, církev ani kostel nepotřebuji.“ Další velká skupina sice nevěří v křesťanského Boha ani Boží Trojici, ale tuší, že je „něco nad námi, něco, co nás přesahuje“. Kosmická Moudrost, Nekonečný Horizont, Velké Tajemství, názvů je mnoho. Nejsou to tedy ateisté, ale „něcisté“, jak je trefně nazývá Tomáš Halík.
Spíš než Boha nemáme rádi církve jako direktivní organizace. Odpor ke katolické církvi má u nás historické kořeny. Jan Hus, rekatolizace po Bílé hoře, Rakousko – Uhersko, císař pán, majetek, politika atd. Ano, církev se v různých obdobích nechovala vždy podle evangelia. Církev ale tvoří lidé, takoví, jací jsou. Vše je o lidech. Tedy náš „ateismus“ je spíše antiklerikalismus a ekleziofobie. Navíc český Švejk jistě vyzraje i na Boha. 😊


Nás, kteří máme nějaký vztah k Bohu, je většina. Možná více, než tušíme. Proto je překvapivé, jak málo čteme o pravém smyslu Vánoc. Poslechněme si znovu o Vánocích Ježíšovy dobré zprávy. Podívejte se na naše děti, komu píšou přání? Jim přeci dárky nosí Ježíšek. 😊 Ale o tom už je jiný článek. Přejeme Vám krásný nadcházející advent a Vánoce. Vždy se radujme. A když si o Vánocích vzájemně děláme radost, podívejte se i k nám. U nás najdete mnoho dárků s duší a příběhem, se spirituálním významem. Pohanské i křesťanské. Společně v pochopení, respektu, porozumění, sdílení, vzájemné inspiraci. Tak by to mělo být i v životě. 😊
Přeji Vám krásný Boží den
Vladimír Halama
Zakladatel e-shopu Bombastus
Podívejte se na můj YouTube kanál