Beltain: Ohnivý svátek světla a plodnosti

Co je beltain?

Beltain byl jedním ze čtyř hlavních keltských ročních svátků společně s Imbolcem, Lughnasadem a Samhainem. První písemné zmínky o Beltainu pocházejí z raného středověku, ale svátek je mnohem starší.

Jeho název pravděpodobně pochází z prakeltského jazyka a znamená něco jako "beall" (jasný) a "teine" (oheň) nebo "ohně Bela", což odkazuje na boha Bela nebo Belenose, což byla významná postava v keltské mytologii. Belenos, jinak také Bél je sluneční Bůh, který brázdí oblohu na svém slunečním voze, taženém oři.

Historie a tradice

Beltain a jeho kořeny sahají do starověkého keltského kulturního prostředí. Je to tradiční keltský svátek, který se původně slavil především v Irsku, Skotsku a na ostrově Man. Svátek má mnoho variací v názvu, jako je Bealtaine v irštině, Bealltainn ve skotštině nebo Boaldyn na ostrově Man. U nás je znám takté jako Valpuržina, či Filipojakubská noc.

Beltain a zvyky

Beltain tradičně připadá na 1. května a symbolizuje příchod léta a nových začátků. Tento svátek byl spojen s plodností, růstem a čistotou. Hlavním prvkem oslav byly ohně, které měly čarovnou moc chránit komunitu před zlými duchy a nemocemi.

Lidé hodovali, předkládali obětiny bohům, tančili kolem ohňů, přeskakovali jej pro vyléčení plodnosti a byli vedeni spolu s dobytkem mezi dvěma plameny, což mělo zajistit ochranu a zdraví. Dobytek byl také vyháněn na pastvu a stavěla se májka, což dodnes symbolizuje spojení ženského (věnec) a mužského (kůl) principu. Bylo to také období, kdy se obnovovaly staré smlouvy a dohody a lidé se scházeli, aby diskutovali o společných rodinných záležitostech.